Expedice Tučňák na kótě Varta 590 m.n.m v lokátoru JN89UP

V sobotu 6. září jsme se původně chystali konečně pokořit kopec trčící se na Kopřivnicí, jehož jméno je ČERVENÝ KÁMEN. Jenže problém tohoto kopce je v tom, že se na něj nedá vyjet vozidlem a tak zde je jen jediná možnost - zaparkovat automobil u koupaliště a vyrazit i s vysílacím zařízením na zádech.
Vzhledem k tomu, že taková akce je na poněkud delší dobu, museli jsme od tohoto záměru pro tento víkend upustit, kvůli různým důvodům v neděli ráno.

   Jenže vysílat se mi docela chtělo, nehledě na to, že jsme ještě z kolečkového vysílání na Pustevnách měli domluvenou onu Katku Studénka, že tento víkend pojede s námi.

   A tak okolo 15-té hodiny padlo rozhodnutí. Pojedeme k vesnici Dobešov u Oder. Nachází se v nadmořské výšce okolo 600 m.. Vrcholek, který se podle infomapy nazývá Varta, je vzdálen asi 1km od této vesnice a je jen o něco málo výše než samotná ves.

   Domluven byl výjezd okolo 16-té hodiny abychom začali co nejdříve vysílat, neb jsme chtěli vysílání balit někde mezi 21 – 23 hodinou.

   Přibral jsem do auta Katku Studénka a vyrazili jsme směr Fulnek a Odry. Po cestě se nám ještě ozval Tata Mirek, který má v Děrném chalupu a dostali jsme pozvání na kafe. Vzhledem k tomu, že to bylo po cestě, nic jsme nenamítali. Bohunka s Míšou uvařily kafe, nachystali buchty a bylo zaděláno na zakecání... Po půl šesté jsme se odlepili konečně směr Dobešov.

   Po průjezdu obcí jsme našli docela slušné místo, kde jsme se usídlili. Bylo to o vodárny, kde jsme umístili anténu. Jen jsme se museli přizpůsobit délce kabelu abychom vůbec dostali od antény do jednoho ze dvou vozů.

   O půl sedmé bylo vše nachystáno k vysílání. Tentokrát bylo vysílací pracoviště umístěno v Mirdově voze, bylo vybaveno stanici President Lincoln. Od něj vedl 20-ti metrový kabel k 6-ti metrovému stožáru, na němž byla umístěna anténa Sirtel 5/8 tříradiálová.

   Začali jsme také dávat školení ohledně vysílání Katce Studénka, která jakožto bez stanice ještě do této věci nemluvila. S tím začali bych upřesnil že Mirda mluvil já jen sem tam něco přidal. No a v sedm hodin jsme započali expediční vysílání.

   Jako první spojení jsme měli volačku Rosťa Zlín z lokátoru JN89TF. Tím začalo naše asi 4 hodinové blbnutí na kopci. Katku jsme nemuseli moc ukecávat a chopila se majku. Malé nápovědy byly sice na běžném pořádku ale na to, že to bylo poprvé jí to docela šlo! Jen asi po 3 hodinách vysílání jí připadalo docela směšné opakovat stále dokola lokátor, takže malé záchvaty smíchu v polovině relace přecházejíc v náhlé upustění mikrofonu nebyly až tak vyjimečným.

   Dle našeho úsudku bylo toto vysílání úspěšné a kóta i přes svou nízkou nadmořskou výšku použitelná i pro delší vysílání. A Katka? Ta prohlásila že se ji to líbilo a že se s náma vydá klidně zase někdy se vyblbnout.

Vzrušující jiskry - díl 2.

"Motyčkovy pokusy" je název podkapitoly, která vypovídá o prvních transatlantických pokusů.

   "Dostali jsme rozkaz, abychom revidovali, všechny střechy, jestli nejsou někde nějaké antény. Vy tady máte taky takový podezřelý drát. Koukejte to sundat, ať s tím nemáte opletačky," říká Motyčkovi montér od pošty, který chodívá do Lucerny opravovat telefony.

   "To by za to nestálo," představuje si Motyčka důsledky. Má v lucerně malou šikovnou místnůstku, bývalé příruční skladiště, kterou mu dal pan Havel k dispozici. Zde konal své první pokusy s jiskrovou telegrafií. Místo induktoru použil vysokonapěťového transformátoru z ozonéru, který dával na sekundáru 11 000 voltů. Kondenzátor vyrobil ze smytých fotografických negativních desek a staniolové fólie od kovotepce Wohlraba z Jilské ulice. Za jiskřiště sloužily mosazné paličky z rozebraných elektrických zvonků a cívku navinul z měděného drátu o průměru 5 mm, koupeného U Rotta na malém náměstí. Vedle Rotta byla firma Deckert and Homolka, tam koupil telegrafní klíč. cívka přijímače, navinutá na dřevěném válci se čtvercovými čely, byla laděna třemi běžci. Galenitový krystal koupil ve Fričově obchodě s přírodninami ve Vladislavově třídě a detektor vyrobil ze svícínku na vánoční stromek. Sluchátko měl ze starého telefonu. Když pak ve výprodeji na maninách sehnal vysokoohmové sluchátko, variokuplér a dokonce rotační měnič, přijímací stanice ožila. Celé zařízení ukryl ve starodávné truhle.

   Zmíněná anténa se skládala ze dvou měděných drátů zavěšených na sloupku v nejhořejší části nad nástavbou palácového výtahu. Žárovečka v anténě indikovala vysílání.spojení však nenavázal.

   Motyčkovo monstrum dělalo přeci jenom velký rámus, než aby se dalo spouštět v lucerně. A jako naschvál ve vedlejším domě ve Štěpánské ulici se usadila ČTK, která si zřídila přijímací anténu asi 100 metrů od Motyčkovy.

   Sundat anténu? Teď se to Motyčkovi dvojnásob nehodí. Už nepřijímá na krystal, nebo dokonce na koherer. Výrobce akumulátorů ing.Lorenz mu přivezl z Německa lampu. Skutečnou opravdovou lampu Telefunken Evn 171 s talířkovou anodou a mřížkou ve formě ploché spirálky. Cívky se třemi běžci používá dál, jen

jeden běžec ovládá nyní zpětnou vazbu. A jaký to byl zážitek, když zpětná vazba najednou nasadila a motyčka slyší ne několik, ale celou řadu telegrafních stanic a mezi nimi občas i pokusy fonické. Motyčka ví co se ve světě děje. Dlouhé vlny už mu nestačí. Chce pod 200 metrů, tam kde pracují amatéři. Sežene variokupler a mezi odbočkami najde tu, která má nejmenší počet závitů. Ví, že v Anglii byly zachyceny americké amatérské stanice a připravují se pokusy překlenout oceán krátkými vlnami amatérskými prostředky. "Opravdu by to za to nestálo" a neochotně leze na střechu. Anténa je dole, Motyčka svinuje drát.

   V baru je živo.Dlohé toalety dam, pánové ve smokinku, šampaňské v nádobách s ledem. Hosté tančí a baví se. Nikdo nemá tušení, že se právě v tuto chvíli na střeše paláce lucerna objevila proti temné obloze ještě temnější postava. Za okamžik se vynořila další a ještě jedna. Tři muži se rozhlédnou kolem. Pohybují se rychle a bezpečně. Na čtyřmetrovou tyč v nejvyšším bodě Lucerny upevňují drát. Za několik minut mizí mezi terasami.

Objeví se nakrátko znovu až k ránu, kdy poslední hosté z Lucerna-Baru již odešli. Sejmou drát a beze stopy se ztratí ve tmě. Tato Nikým nepozorovaná noční scéna se odehraje ještě několikrát V prosinci roku 1923 a v lednu 1924.

   Drát vedl do Motyčkovy komůrky. Motyčka nebyl jediný, kdo v zimě 1922/1923 a na jaře 1923 tak málo spal. A co tropí Motyčka v noci v Lucerně? Proč není doma v posteli jako řádný občan, nebo někde za zábavou jako řádný flamendr?

   Dochází k pokusům o překonání atlantického oceánu amatérskými prostředky. A na amatérských vlnách.první série pokusů.V zimě 1920-1921 byla neúspěšná. Žádná americká stanice nebyla v Evropě zachycena.

   K prvnímu spojení mezi Amerikou a Evropou na krátkých vlnách nedošlo mezi stanicemi úředními, vojenskými, nebo jakýmikoli profesionálními, nýbrž mezi stanicemi amatérskými. Motyčka je sledoval na svém přijímači v Lucerně. Informoval o nich čtenáře "Radioamatéra" i v podrobné historii francouzké stanice F8AB Leona Deloy, která jako první evropská stanice navázala spojení přes oceán. Uvidíme, co napsal v článku "před desíti roky" Československém radiosvětě, hlídka československých radioamatérů vysílačů ročník 1934, číslo 1.,strana 1.:"Deloy oznámil, že bude vysílat 25.listopadu tj.26.listopadu podle evropského času. V udanou hodinu seděl Schnnel v hlavním stanu ARRL se svými přáteli u přijímače na divoko sestaveného a naladěného podle vlnoměru na vlnu 110 metrů, kterou oznámil Deloy.v Americe. Zachytili Deloye ihned, jakmile vyslal do éteru první tečku. Signály z Francie, jež byly vysílány neusměrněným proudem 25 periodách,bylo slyšet v Americe po celém domě, ve kterém byly kanceláře ligy,tedy dobrý začátek. Druhého dne měl Schnell připravený také svůj vysílač a kabeloval Deloyovi, aby se pokusil o spojení 27.listopadu. Po dlouhém cvrčivém volání přišel konečně pokyn GA - dávejte".

   To bylo znamení pro Schnella, aby spustil svůj vysílač, ve kterém měl čtyři 5oti wattové lampy po dvou a dvou v protitaktu. Dovedete si představit rozechvění, když Schnell přepínal na příjem a jak zatajoval dech nežli uslyšel velký Deloyovu odpověď. Přišla. Atlantický oceán překonán - první RRR oběma směry. Rekord o který usilovaly stovky amatérů se stal kořistí francouze.

   Motyčka slyšel během testů evropské amatérské stanice, korespondující s Amerikou. Američany však nezachytil. Je to snad neúspěch? Nikoliv.

   Především se poprvé pořádně zaposlouchal do amatérského provozu na krátkých vlnách. A nebyl sám na kontinentě, kdo záoceánské stanice neuslyšel. V tisku se vyskytly komentáře, že je možné přijímat záoceánské stanice pouze na pobřeží atlantiku. Ve vnitrozemí je to vyloučeno. Je to pravda? Nebyly americké stanice překryty silnými signály evropskými? Motyčka byl při poslechu opatrný. Nechtěl, aby bylo slyšet něco venku. Nebyla chyba právě v tom, že příliš snižoval citlivost přijímače?

   Čtvrté transatlantické testy 1923-1924 skončily. Tím skončila i noční akrobacie Motyčkova a jeho přátel Kořínka a Třešňáka na střeše lucerny. Motyčka se připravuje na další činnost a na další transatlantické pokusy v zimě 1924-1925.

Vzrušující jiskry - díl 1.

Přemluvil jsem osobu, která se kdysi schovávala za dnes již neexistující volačku Heffy Studénka, a získal jsem od něj text, který měl dávno na svých stránkách.
Zajímá-li vás historie vysílání v Čechách, přečtěte si následující první díl právě získaného textu.

Dnes je pro nás těžko uvěřitelné, že zájemci o tajemství bezdrátového šíření signálu museli často skrývat své pokusy před muži zákona a byli dokonce podezíráni ze šarlatánství.

   Drobné zprávy bychom našli v časopisech "vynálezy a pokroky, domácí dílna a epocha". Ottův kapesní slovník naučný z roku 1908 ji definuje takto:

   Telegrafie bez drátu sluje elektrické přenášení depeší, aniž by stanice vysílací a přijímací byly spojeny drátem.v praxi našla použití telegrafie bez drátů elektromagnetická, která pomocí elektrických vln vyvinutých výbojem Ruhmkorffova induktoru, přenáší depeše vzduchem.

   V roce 1916 vyšla kniha Prof. J.M.Kadlece "základy telegrafie bez drátu" ve které je zajímavě vyložena teorie elektromagnetického pole. U nás začal s praktickými pokusy Prof. Dr. Domalíp v laboratoři ČVUT v Praze v posledních letech 19.stol.veřejnost se poprvé seznámila s radiotelegrafií na Obchodní a průmyslové výstavě v Praze 1908. Stanici předvádělo C.K. Poštovní ředitelství v Praze. Zapůjčila ji firma Siemens and Halske, a.g. ve Vídni. Přístroje byly umístěny v dřevěném pavilonu v blízkosti Maroldova panoramatu Bitva u Lipan.

   Pražský ilustrovaný kurýr uveřejňuje 4.srpna 1908 fotografii stanice a píše: "Přinášíme vnitřek telegrafní stanice bezdrátového spojení mezi Prahou a Karlovými Vary. Máte-li slabé nervy, ohlušující třeskot elektrických ran, oslnivý svit mocných jisker, vás záhy odtud vypudí. Uprostřed pavilonu umístěn jest malý tzv. stůl, zaujímající v sobě okruh zprávy přijímací a příslušné přístroje, telegrafní aparát, telefonní sluchátka atd. Za ním umístěny přístroje okruhu vysílacího měděná postříbřená dutá roura, spirálovitě do výše vinutá, která má na hoře jiskřiště t.j. dva kruhy zinkové, kde elektřina vybíjí se velkými blesku podobnými jiskrami, jež provázeny jsou zmíněným již praskotem. Vedle umístěno jest 6 vysokých leidenských lahví a dole induktorium, které vyrábí proud s vysokým napětím 60 000 voltů. Za budovou jest umístěn stožár zvaný anténa, s rozvětvujícími se dráty na všechny strany. Spodní dráty slouží k upevnění antény, horní vedoucí od vrcholu slouží k zachycování vln elektrických a jest drátů těch 12 - 14. Pražská anténa, 26 metrů vysoká zhotovena jest s kovové směsi zvané Magnelium, stanice karlovarská má anténu ocelovou 300m vysokou. Dráty vedoucí od antény končí isolátory, jež pak jsou provazem přivázány k různým okolním předmětům. Telegrafování děje se zcela tak, jako telegrafování na obyčejných telegrafních přístrojích. Úředník položí ruku na klíč a odklepává depeše. Při každém stisknutí klíče proletí jiskřištěm jiskra a ozve se třesknutí. Současně v Karlových varech přijímací telegrafický přístroj zachycuje čárkami a tečkami na papíře depeši. "

   V davu mladších a starších zvědavců, kteří obléhají radiostanici, je i vysoký hubený devítiletý chlapec s bujnou kšticí a bystrýma očima. Pravoslav Motyčka. Skutečnost, že se bez drátů přenáší telegram ho zaujala. Chtěl by tomu přijít na kloub. Něco mu později osvětlila Nechvátalova "telegrafie a telefonie v železniční dopravě". Hltal technické časopisy a knihy.

Kolečko Ponocování opět u Jestřábí

Ve čtvrtek 4. září jsme opět vyrazili na vysílací portejbl. Vzhledem k již poněkud chladnějším večerům si ještě pár vysílacích míst chceme vyzkoušet.

Ve standardní sestavě ( Mirda Příbor a DJ Quick Studénka), jsme se chystali vyrazit okolo 20-té hodiny a 30-té minuty. Náhoda tomu chtěla že jsme na pásmu potkali Černobyla Studénka. Nemuseli jsme ho ani moc přemlouvat aby souhlasil s tím, že pojede s námi. Naši Vysílací kótu jsem tak nějak vybral opět já (DJ Quick), i když to znělo docela demokraticky. Navrhl jsem totiž kóty dvě a na Mirdovi bylo aby si vybral. Na obou jsem už Ponocování vysílal, ale obě byly bez Mirdy. Bylo to v Oderských vrších, kdy první u obce Pohoř (mezi Suchdolem n. Odrou a městem Odry) a druhá u obce Jestřábí (mezi Suchdolem n. Odrou a Fulnekem). Obě tyto kóty jsou od sebe vzdáleny asi okolo 5-ti km vzdušnou čarou. Výběr padl na druhou zmiňovanou. Tuto kótu jsme již nedávno absolvovali s Juniorem Studénka, jak psal ve svém článku BÍDNÁ ÚČAST.

    Tentokrát jsme ovšem vyjeli na trochu jiné místo, které bylo o něco výše. Standardně totiž hledáme vysílací místo s co nejlepší dopravní obslužností, jak by se to dalo říct odborněji. A tak první vjezd do pole byl náš a anténa postavená v poli je standardní pohled pro vysílání v Oderských vrších.

    Po postavení stožáru s anténou jsme započali krátkou diskusi na vysílací téma. O čem to bylo přesně to už si samozřejmě nepamatuji, ale důležité je že vím alespoň to téma. Pro pořádek jen zmíním naši vysílací sestavu. Anténa ½ na 6-ti metrovém stožáru s 20-ti metrovým svodem a stanicí Allamat 296.

    Říkali jsme si, že kota je to dobrá, to jsme ovšem netušili, co nás bude čekat na kolečku Ponocování. Ve 22 hodin jsme započali vysílání tak, jak se sluší a patří. Jenže to zpočátku začalo vypadat, že se bude opakovat situace, kdy jsem tu byl naposled. Vyřvávání do éteru a téměř žádná odezva. Jako první účastník byl Vojta z Hájova, který nám hned vytkl, že jsme ho nevzali sebou. Jindra sever co by druhý vedoucí se ozval z pracovního portejblu a tak jsme hulákali do prostoru se slabou odezvou.

    A tak jsme si na pásmu začali dělat z některých účastníků tak trochu šprťouchlata. Na dotaz „ Quicku odkud vysíláte“, jsem odpovídal že je to tím, že jsem si zakoupil nový druh oleje na antény tzv ANTENOL. A jedno balení vystačí na čtvrtinu antény s tím, že stojí 620 Kč bez DPH. Mirda hned pohotově zahlásil, že je to antenol třetí generace a tím samozřejmě lepší než předchozí druhé. A ihned k tomu dodal, že si ho rovněž pořídil a proto je ho taky tak dobře slyšet. Je pravda že někteří vypadali, že nemají pro naše vtípky moc pochopení, a tak jsme je trápili vždy jen chvíli.

    A tak jsme po hodině vysílání měli alespoň 20 spojení. Vysílací zařízení bylo zabaleno během chvíle ovšem tři ukecaní se nezapřou a tak jsme ještě zabředli do rozhovoru. Ne že by venku nebyla zima, a ne že by jsme ráno nevstávali do práce! A tak jsem ve velmi diskusním tempu, asi 10 minut po půlnoci zavelel že jedeme domů.

    Hodnocení beru jako pozitivní. Jinými slovy byla kóta dobrá jen lidi se už poněkud nedostavovali. Tak doufám že se to vše změní a příště ještě na slyšenou z nějakého toho vršku. Ale nezapomeňte že z domácího QTH vysíláme pravidelně.

Setkání na Hájově 22. - 24. srpna 2003

O předposledním srpnovém víkendu jsme se sešli na Hájovské louce u Vojty, kde jsme oslavili konec léta, nastávající tradici srpnových setkání a svatbu Vojtovy dcery.

Dlouho plánovaná akce vypukla již v pátek, na který padnul jeden den dovolené. Sraz v 8.00 jsem jako vždy svým příjezdem posunul na 8.20. Prologem se stalo stavění malého vojenského stanu, pod který by se hravě vešly tři až čtyři osobní auta. Drobeček zaměstnal hravě šest lidí. Sotva jsme dostavěli, objevil se Taťka Mirek a Míša, aby se přihlásili k další práci. Sice přijeli s křížkem po funuse, ale práce ještě bylo dost:-).

Přestěhovali jsme Vojtovi na louku polovinu domu, hlavně kuchyně, vystěhovali z hospody zapůjčené lavičky a stůl, vyvezli jsme stožár a anténu, kotle, bečku, gril, talíře a nevím co ještě a mohli jsme začít. Roztopili jsme pod kotlem a Vojtův brácha rozjel šestihodinový koncert zakončený super sqelým gulášem. A komu by se zdálo, co že to dělal tak dlouho, vězte, že cca 70 litrů se neuvaří za 45 minut... V mezičase započalo stavění Jindrovy superspeciální antény 5/8, na které bylo více radiál, než mám já prstů a to celé na Vojtův speciální stožár (kterého se bojím) zvící cca 14 metrů (tolik měl mít, ale až při bourání jsme zjistili, že se nám asi metr nevysunul...).

Stoly stojí stan a anténa taky, guláš bublá, pivo se točí, můžou se scházet hosté. Sešlo se nás nepočítaných: jako jeden z prvních dorazil Jindra Sever Kopřivnice,

již zmíněný Tata Mirek i s Míšou a Bohunkou, Komodor Kopřivnice (podroušen již při příchodu), Jarda Libhošť se ženou Eliškou, dorazila Naďa Frýdek a Jardou, moje drahá Lenka i s Katkou dorazivší v sobotu ze světa, Quick Studénka s Kalamity Jane, Pavel Závišice (neprozrazuji, ale ještě jednou gratuluji...), kompletní Vojtova rodina a spousta sousedů, které od vidění znám, ale vyjmenovat neumím. Honem jsem zapomněl na Lojzu z Huštýna a hlavního aktéra - VOJTU HÁJOV.

Kolem sedmé večerní je guláš hotov, vysílačka šustí a my jsme našli nového operátora: malého Vašíka z Hájova. Věk sice okolo deseti, ale kuráže za dva. Tímto se zároveň omlouváme všem, kdož by se cítil zmaten, či docela dotčen tím, co se z Hájova ozývalo. Napovídali jsme, seč jsme mohli, ale přece jen...:-). Vojtěch se nám bohužel odebral celkem brzy spát, a tak se bez jeho účasti odehrála zásadní akce večera: Jindra, jakožto majitel antény usoudil, že její stabilita jest vážně ohrožena výkyvy způsobenými závany větru a návrat do stabilní polohy neprobíhá úplně dle představ, jelikož ona stabilní poloha byla více méně odchýlena od svislé osy. O tak pod rouškou tmy v čase popůlnočním nastalo rovnání a převazování stožáru a tím celého anténního systému. Více hlav více ví, ale čeho je moc, toho je příliš. Až čtyři názory najednou na jednu anténu nutně musí zanechat následky, a ač nám to celé monstrum nespadlo, výsledek byl asi snad ještě horší, než když jsme začali. Závěr této akce byl v sobotu, a to jsme se s Vojtou přeli o svislici znova…

Akce pokračovala v sobotu, účast stále hojná, ale už mne vážně nenapadá, co by tak význačného stálo za zmínku. Všichni přežili ve zdraví, jediný poškozený byl malý knírač Ben, kterýžto provokoval Vojtova Šaryka tak, že byl málem překousnut vejpůl. Ale i v tomto případě se vše v dobré obrátilo a Ben je stále mezi námi.

Závěr byl stejně monstrózní, jako úvod. Při balení jsme ani netušili, kolikže krámů jsme tam vlastně vytahali a dosmýkali. Myslím si, že je na místě poděkování celé Vojtově rodině, protože při tom množství věcí na kopci ani nevím, jak to doma přežívali, z čeho doma jedli a pili a podobně:-)…

Nezbývá, než dodat: Za rok se těšíme zas, tentokrát již třetí ročník.

Kolečko Ponocování tentokrát z Pusteven v Beskydech

Po expedičním vysílání pod vlajkou Tučňáka jsme si v neděli 24. srpna říkali, že máme zas na chvíli vystaráno.
A tak relativně dost unaven jsem se doma chystal na zasloužený odpočinek. Jenže se ozval Mirda s informací, která nás docela vyprovokovala!

   Tuto informaci nebudu zatím zveřejňovat. A tak i přes velkou únavu jsem začal přemýšlet kde?? Mirda měl mimo jiné v návrhu taky kótu v lokátoru JN99FN, což se mi zdálo pro nedělní vysílání kolečka docela přehnané, i když...... :-).
   A tak jsem navrhl po chvíli hledání v mapách dvě kóty. Pustevny s nadmořskou výškou okolo 1000 m a kopec Varta u Oder s 591 m.n.m.. Toto jsem sdělil Mirdovi a ten odsouhlasil právě Pustevny. Vzhledem k tomu že u nás na návštěvě byla právě kamarádka, kterou to naše blbnutí a vysílání docela zajímalo, tak jsme ji navrhli jestli se nechce zúčastnit. Souhlasila a tak se s námi i přes prvotní nechtíc vydala i Kalamity Jane Studénka. Kamarádce jsme přiřadili volačku Katka bez Studénka a mohlo se vyrazit.
   Dojeli jsme do Příboru, kde jsme přesedli do mirdova vozu a vyrazili. Po cestě jsme si ještě udělali spojení na Frantovu cestičku okolo Frýdku i s reklamou na naši kótu. Po 21 hodině jsme byli na místě.
   Začali jsme hledat vhodné místo na umístění antény, což nám nedělalo téměř žádný problém. Větší problém byla snad jen tma. Začali jsme tedy se stavbou stožáru i antény a holky nám dělaly světlušku. Bohužel Mirdovy baterky už nepatřily mezi nejsilnější, a tak jsme asi polovinu práce dělali po tmě. Ještě že už to známe nazpaměť. Vše se tedy zdařilo a po připojení antény jsme započali reklamní akci na kolečko Ponocování na všech možných kanálech včetně opakovače na 23 kanále. A aby všech těch provokací nebylo málo, začali jsme vysílat ještě o 3 minuty dříve než je standardně ohlášený začátek.
   Během vysílání se nám ozvalo 41 účastníků, z toho i tři slovenské stanice(jmenovitě Rudo Kysuca a Michal Dubnica a Barny Bánovce nad Bebravou). A z těch vzdálenějších to byly Květoš Troubelice, Eso77 Šumperk, Petr a Hanes Rájec u Zábřehu na mor. a Jirka Moravský Beroun.
   V závěrečném hodnocení bych akci označil jako velmi úspěšnou, takže i velká únava byla vykompenzována. Katka bez Studénka byla nadšená a snad se s námi zúčastní i dalších akcí.

Zemřel Milan 42

Jak již proletělo napříč éterem i internetem, v úterý 5. 8. 2003 ve večerních hodinách náhle zemřel nestor CB, vydavatel Výzvy na kanále, Milan 42.

   Jeho smrt přišla tak náhle, že spousta z nás tomu nechtěla dlouho uvěřit. Těžký je odchod blízkého člověka, se kterým si rozumím nejen proto, že máme stejného koníčka, ale i proto, že si rozumíme i v jiných obsáhlých oblastech lidského žití.

   Nebyl pro mne jen jeden ze široké a přátelské CB obce, byl to přítel, se kterým jsem si rozuměl, kterému jsem občas odporoval a který se mnou občas nesouhlasil, což ale nestavělo překážky našemu přátelství.

Vzpomínejme na Něj vždy v dobrém.

Milane, budiž Ti země lehká.

   MirdaV.

Vysílání kolečka Ponocování na kótě Hájov

Poslední den v měsíci jsme vyrazili opět vysílat mimo domácí QTH. Byla to taková nárazovka, a i přes relativně nízkou nadmořskou výšku (okolo 380 m.n.m.) to lítalo docela slušně.

     Na tuto akci jsem vyrazil s Vojtou Hájov, kterého jsem odchytl těsně po příjezdu ze zaměstnání a na poslední chvíli i Mirdu Příbor. Pro tuto kótu jsme se rozhodli až v autě během jízdy. Naše vysílací zařízení pro tento večer bylo: allamat 296, 4m stožár, anténa 5/8 sirtel 3 radiály a 20 m kabelu.

     Rušení bylo relativně v klidu za to DXspojení z Ruska lítalo jedna radost. Naštěstí nám to náladu nezkazilo a tak bylo vysílání docela veselé, alespoň z naší strany. Spojení jsme za našich 60 minut nachytali 22, což nebylo z nejhorších.

Portejblujeme a portejblujeme...

Poslední dva víkendy jsme vyjížděli a testovali se zajímavými výsledky.

     První výjezd byl 12. července, navštívili jsme kopeček Vrchy (Hájovská hůrka), 424 m/m. Typicky vlažně začínající akce, která se vykrystalizovala až při domlouvání. Jindra Sever vytvořil novou anténu ¼ GP, typický hastroš, kterou bylo třeba porovnat, vyzkoušet a otestovat oproti jiným anténám.

     Jindrova čtvrtka vévodila mému 8-mi metrovém stožáru, proti ní portejblová čtvrtka s drátěnými radiálami made by MirdaV a testovací soupravu jsme posléze doplnili typickou polskou půlkou, obě na šestimetrovém stožáru. Technické záležitosti zanechám povolanějším, pouze bych si dovolil konstatovat, že každý šťastný majitel své antény sezdal, že má to nejlepší zařízení pod sluncem a druhé takové stějné není:-).

     Co do účasti, začínali jsme v sestavě Jindra – Mirda. Hodinu a půl jsme ukecávali Quicka aby vyjel, a Kalamitu, aby jej pustila. A opravdu, po slíbení brzkého návratu, modrého z nebe a všeho, co se jen slíbit dá, byl Quick propuštěn a vypuštěn a mohl se dostavit, překvapivě přijel morálně podpořit a domovskou kótu zkontrolovat Vojta Hájov.

     Za zmínku stojí spojení na exp. Evropani do Bystřice nad Pernštejnem (JN89DN), exp. Smrček na Řehořovském vrchu u Jihlavy, Petr Opatov Praha, port. Kolín a další... Prostě podařená akce vedená projednou opačně, než klasická expedice. Hledali jsme po kanálech a vlastně jsme nedali snad jedinou výzvu...

     O týden později jsem, po slibu své dceři Katce, naházel věci do auta a vydali jsme se opět na Hájovskou hůrku, abychom zjistili, že příjezd je již zatarasený. Blesková změna plánu a již prcháme na Puntík (vlastně se nejmenuje Puntík, ale Holivák, jak již dříve zmiňoval Junior). Anténa bleskem vztyčená a hrr na to. Doposud však nepadla zmínka o počátečním čase: pozdní návrat z chalupy zapříčinil, že jsme z domu vyráželi kolem čtvrt na jedenáct (večer) a anabáze se změnou QTH nám časově taky nepřidala.

Ale... dobře vše dopadlo, Katka se osvědčila jako dobrá zapisovatelka a komentátorka stavění a bourání antény ...

Díky všem za spojení a naslyšenou.

Mirda

Vysílání kolečka Ponocování z kóty Kubánkov 661 m.n.m.

V neděli 20. července jsme i přes velmi silné rušení vyrazili opět na externí vysílání kolečka.

     I když jsem měl po docela náročné cestě na kole (cca 80 km), rozhodli jsme se opět na poslední chvíli vyrazit. S Mirdou jsme se domluvili, a i když jsem z kola seskočil okolo 20-té hodiny, tak už ve 20:50 jsem byl v autě směr Příbor. V Příboře se připojil Mirda a pokračovali jsme na mou oblíbenou kótu v Palkovických hůrkách.

     Vzhledem k tomu, že jsme vyráželi na poslední chvíli, tak to naše stavění stožáru včetně antény probíhalo docela zajímavě.

     Ve 22 hodin jsme zabíjeli poslední kolík do země a já mohl zapojit vysílací zařízeni ke zdroji signálu. (naše vysílací zařízení pro tento večer: stanice President Harry, anténa 5/8 sirtel, 6m stožár a 20m kabelu RG58). Rušení na pásmu se pohybovalo v rozmezí 5-8 S, ale i přes tyto obtíže se nám povedlo udělat přes 30 spojení.

     Naše vysílání jen krátce narušil nějaký pán, který kolem zrovna projížděl a velmi se mu nelíbil náš kabel položený na cestě. Jak říkal - jezdí tu každý den a ten kabel tu nikdy nebyl. ( Na vysvětlenou, je na tomto kopci umístěn vysílač Kiss rádia Morava a telefonní převaděče ) Asi si myslel že jsme snad nějak napojeni na ten vysílač :-) .

Historie Ponocování v roce 2002

Historický průlet rokem 2002 je připraven v tomto článku. Je sbírkou textů psaných během celého roku, ke každému datu zvlášť.

1. září 2002 - Proběhlo opět několik portablových koleček, tak bych alespoň stručně něco napsal. Vzhledem k mé docela slušné zapomnětlivosti a množství portablových vysílání, si už ani nepamatuji přesné datumy.

Jen některé z nich:
8. 8. Hájovský vršek (z počátku DX-ově zarušené pásmo až k 9S a počet spojení 24),
19. 8. opět Kubánkov (661 m.n.m., rušení 0 - 3S a20 spojení),
22. 8. Pohoř v oderských vrších (cca okolo 500 m.n.m. rušení 2 -4S a 26 spojení),
25. 8. Veselský kopec (Oderské vrchy cca 550 m.n.m. rušení okolo 3S a 25 spojení.).

   Samozřejmě, že většina akcí se neobešla bez pomoci Mirdy z Příbora, který jakožto vlastník 6-timetrového stožáru a udatný stavitel tohoto zařízení nemohl chybět. Samozřejmě pokud mu to čas dovoloval. Mimo jiné se akcí zúčastnili i Junior Studénka a Kalamity Jane Studénka.

   

8. srpna 2002 - Včera jsme měli kolečko na zatím nejvyšším místě, a to na kótě Kubánkov 661 m.n.m.. Kóta se nachází v palkovických hůrkách mezi Příborem a Frýdkem - Místkem. Lokátor JN99DP.

   Akce byla opět formy Kulový blesk, ale tentokrát se projevila úžasná pohodlnost účastníků. Na kopec dojeli tři vozidla, ve kterých vyjelo na kopec pouhých 5 lidí (což je 1,67 člověka na auto :o)).

   Samotné vysílání se vydařilo i přes silný vítr. Účastníků se dostavil dostatečný počet. Zapisování při svitu Quickovy "baterečečky" nebylo sice to pravé ořechové, ale povedlo se... Bourání stožáru s anténou bylo za světel juniorovy škodověnky.

   A cesta domů byla pohodová, s krátkou zastávkou pro benzín. A pak jsme s Permoníkem v našem autíčku sledovali Quicka do doby, než odbočil domů. Kolem půl jedné ráno jsme všichni byli u svých postýlek.

   Ještě seznam účastníků a hotovo: DJ Quick Studénka, Junior Studénka, Permoník Studénka, Mirda Příbor a nakonec všeználek Vojta Hájov.

   

25. července 2002 - Další a před dovolenkové kolečko na kopci bylo dne 25. 7. v oderských vrších na kopci Pohoř. Je to kóta mezi Suchdolem nad Odrou a Odrami.

   Na toto místo jsem vyrazil s Tomášem Studénka. Počasí bylo poprvé všelijaké. S přeháňkami a to někdy docela vydatnými. Ale i tak to ještě nebylo nejhorší. Přeci jen v autě neprší (tedy pokud nemáte kabriolet s pokaženým zatahováním střechy). I zde proběhlo téměř hladce vše a taky zde padnul návrh o kolečku speciál nějakou sobotu z nějakého kopce(možná i pátek).

   

22. července 2002 - Vyrazil jsem směrem Bílovec a odtud jsem pokračoval směrem na Opavu přes vesnici Tísek, Výškovice, kde jsem odbočil směrem na Slatinu. Právě silnice mezi Výškovicema a Slatinou protíná jeden z výškových bodů okolo 450 m.n.m.. Našel jsem si odbočku do pole a tam jsem se tzv. uhnízdil.

   Vzhledem k tomu, že jsem byl tentokráte sám a nemám ještě hotový svůj stožár(ostuda :-)), tak jsem měl jen jednu trubku z budoucího stožáru a proto mi stavba antény netrvala tak dlouho. Po 12-ti minutách nebylo co dělat. A tak jsem se pohodlně usadil, a z termosky popíjel kafčo. Ve dvaadvacet jsem začal kolečko, abychom ho asi okolo 23:18 hodin ukončil za stavu 28 účastníků.

   

17. července 2002 - Jedna s hlavních naplánovaných věcí bylo zopakovat vysílání nad Děrným. Na toto místo jsme vyrazili tedy opět a to dne 17. 7. abychom vyzkoušeli moji 5/8, protože jsem ji tzv. zrestauroval.

   Po domluvě jsme vyrazili na známé místo, ještě jsme se zastavili v samotném Děrném u Taty Mirka z Ostravy - Poruby abychom mu odebrali pár šroubků na mé radiály. Bylo nás na kopci opět docela dost. Nehledě k tomu že nás tam čekalo překvapení v podobě CBčkáře z Fulneku a to Ericha (vlkodlaka) na babetě. Bylo nás tedy na kopci opět docela dost a to: DJ Quick Studénka, Kalamity Jane Studénka, Mirda Příbor, Lenka Příbor, Junior Studénka, Tata Mirek Ostrava - Poruba, Míša Ostrava - Poruba.

   

21. dubna 2002 - Kolečko se chystá na dvě větší akce. Jednou z nich je II. ročník CB srazu na Ondřejníku, kde se budu zúčastňovat v organizačním týmu, a samozřejmě se tam chystám udělat i menší propagaci a tou druhou akcí je Expedice Ještěr, která bude soutěžit o pohár ČAK CB z Lysé hory. Hlavními aktéry Jsou Vojta Hájov, Lumír Frýdek - Místek a Mirda Příbor. Toto vysílání se uskuteční ve dnech 18. - 19. května.

Kopec Vrchy (cca 440 m.n.m)

V pondělí 9. června ozval se mi Mirda Příbor, že má v rukávu kótu, na kterou je možný výjezd jen 2x ročně.Byla to kóta Vrchy, kterou rovněž nazýváme ,na truc Vojtovi Hájov, Hájovská hůrka.

Toto místo se nachází mezi Příborem a Hukvaldama, kde v okolí je krásný výhled na Kopřivnici, Příbor, Rychvaltice, Dolní Sklenov a Hukvaldy, které se nacházejí kolem kopce. Abych objasnil ten možný výjezd. Toto vysílací místo má na svém vrcholu louku s nadmořskou výškou asi 400 m. n. m.. A proto je třeba ji 2x ročně posekat na základě čehož jsou odstraněny zátarasy na příjezdové cestě, které jsou zde jinak po celý rok. Rušení ten večer bylo obdivuhodné, ale uklidňoval nás fakt, že uslyšíme aspoň to, co bychom uslyšeli i z domácího QTH v případě čistého pásma.Účast byla ten den v počtu 25 lidí. Stala se neuvěřitelná věc, poprvé za celou ponocovací éru jsem předal mikrofon někomu jinému. Byl to Mirda Příbor. Důvod byl prostý, zabavil jsem mu jeho notebook a začal zapisovat kolečko a Mirdovi tím pádem nezbývalo nic jiného. Je pravda, že jsme tím sice zmátly několik lidí, ale na druhou stranu změna je život.

Kopec Holivák (tzv. Puntík)

Ve středu 4. června jsme vyrazili na další vysílací místo. Byl vybraný kopec Holivák (tzv. Puntík) nad obcí Rybí, mezi Kopřivnicí a Novým Jičínem.

Tohoto vysílání se zúčastnila i Kalamity Jane Studénka. Mirda Příbor nějakým způsobem vyzískal notebook a tak jsme poprvé zapisovali kolečko přímo na kopci do kolečkového programu. Stálá vysílací sestava: 6-ti metrový stožár, 1/2 anténa, 20 metrů kabelu a stanice Allamat 296. Ten večer jsme měli 25 spojení. Návštěvníkem byl, vracející se z práce, Vojta Hájov, který si sebou přivezl i spoustu protistátních řečí na některé účastníky ponocování, včetně Jindry Sever Kopřivnice.

Kóta u obce Bílov

V neděli 25. května jsme s kolečkem opět vyjeli na spíš vyvýšené místo než na kopec. Bylo to nad obcí Bílov, t.j. mezi Bílovcem a již níže zmiňovanými Pohořílkami.

Byla to akce kulový blesk a to ve značném spěchu. Začali jsme se domlouvat docela pozdě a tak jsme se vším (t.j. postavení stožáru s anténou1/2, zapojení do stanice), byli hotovi přesně 2minuty před kolečkem. No prostě máme natrénovanou montáž za tmy. Po započetí vysílání se nám ozval na kolečku i Fido Bartošovice z mobilu. Po krátké relaci se za námi vydal. Dalším z návštěvníků byl i Nedaleko bydlící Roman Pohořílky. Ten večer jsme měli jen 21 spojení.

Éter bez hranic v roce 2003

Zúčastnil jsem se také soutěžního expedičního vysílání ÉTER BEZ HRANIC. Toto proběhlo pod hlavičkou EXPEDICE JEŠTĚR a to i přes to, že ze samotného expedičního týmu zde nebyl nikdo. Pokud nejste obeznámeni s touto soutěží pro letošní rok, tak vysílat se začalo v sobotu 17. května ve 20.00 hodin a závěr byl po 12-ti hodinách t.j. v neděli v 8.00 hod ráno.

     Celé toto vysílání provázely různá utrpení v samotných přípravách. Původně se mělo vysílat z Velkého Javorníku nad Frenštátem, ale vzhledem k problémům vyřizování povolení vjezdu dopadlo vše jinak. Nebudu se nějakým způsobem zmiňovat o podrobnostech, ale vše dopadlo tak, že jsem byl do celé akce zatažen na poslední chvíli . Domluvil jsem se a Romanem Pohořílky, který přislíbil, že se mnou pojede. Další věcí bylo najít kótu, na kterou by se dalo vyjet bez problémů a nebyl zde ani zákaz vjezdu. A tak jsem ještě den před vysíláním jezdil po Beskydech a moravskoslovenském pomezí, hledajíc vyhovující kótu. Jednou se zajímavých byla rozhledna u hraničního přechodu BUMBÁLKA. Se svou nadmořskou výškou 956 m byla velmi zajímavá. Problém zde byl pouze v umístěných převaděčích pro sí' Eurotel. Toto místo má totiž na starost majitel horského hotelu asi o 200 m níže. Po konzultaci s ním jsem se dozvěděl, že by problém nebyl, ale musel bych mít povolení od eurotelu že zde mohu vysílat. No a vyřizujte si povolení asi 30hodin před soutěží.

     A tak jsem opět sedl do svého vozu a jel hledat další místo. Měl jsem naštěstí v záloze kótu SOLÁŇ, která byla nedaleko. Na místě jsem to důkladně prozkoumal a našel příjezd bez zákazu vjezdu. Místečko hned vedle vleku sjezdovky. Nadmořská výška 861 m.n.m..

     Večer jsem ještě poslal mail o kótě Milanovi 42 a v sobotu jsme s Romanem vyrazili na místo. Vysílat jsme začali přesně ve 20.00. Bylo tu pár velmi pěkných spojení , které člověka velmi potěší. Celý dojem ze soutěže kazily jen dvě expedice. A to TRIO vysílajíc z Lysé hory a expedice která byla na kótě Vysoké Hole v Jeseníkách. První zmíněná mě na vzdálenost 22km prolízala +/- jen kanál a ve spojení s jinýma stanicemi prováděla tzv. křížovky. V Kopřivnici byli dokonce slyšet ještě silněji než některé místní stanice. Druhá zmíněná byla ne vzdálenost víc než 100km slyšet za 9+.

     Co k tomu dodat? CBčkář se jede zúčastnit soutěže, aby si zavysílal a pokusil se nějak uspět ve fér soutěži, jenže se tu nacházejí takoví kterým jde asi jen o kvantitu a aby je bylo slyšet co nejdál. Výkon, který museli tlačit do antény musel dle mého názoru několikanásobně převyšovat povolený výkon na CB pásmu. No co se dá dělat. To potom začne postupně další účastníky soutěže postupně možná odrazovat. Berte to jako můj názor, který se nemusí zamlouvat dalším. :-)

Opět vyrážíme na kopce!

13. června 2003 - Začaly opět docela teplé večery a po loňském nadšení jsme opět začali jezdit na různé vysílací kóty a to v rámci kolečka. první letošní výlet se uskutečnil již 4. května.

     Kótu vybral Mirda příbor po předchozí domluvě s Romanem Pohořílky. Jednalo se tedy o Pohořílky, což je obec asi 3km od Bílovce směrem na Fulnek. Nadmořskou výšku jsme neznali, ale odhadem to bylo asi okolo 300 - 400 m.n.m., což je pro kolečko dostačující. Anténka SIRTEL 5/8 něco okolo 20m kabelu, 6m stožár a jako stanici mou osobní kolečkovou ALLAMAT 296. Účast byla velmi pěkná, což za 60 minut vysílání znamenalo 34 spojení.

     Vzhledem k tomu že jsme chtěli porovnat dvě různé antény a taky dle pravidla, že pachatel se vrací na místo činu, tak jsme o dva dny později t.j. 6 května byli opět nad Pohořílkami a tentokrát místo 5/8 jsme měli nějakou polskou 1/2.

Návštěva na Bludném

Dne 16. listopadu jsem měl s Kalamity Jane cestu do Valašského Meziříčí, kde jsem ji zanechával svému osudu. Měl jsem asi 4 hodiny čas a tak jsem si vzpomněl že je na kopci Bludný u Vsetína Naďa Frýdek. Moc jsem se nerozhodoval. Zavolal jsem na její mobil a už jsem byl na cestě směr BLUDNÝ.

     Bohužel ten den foukal dost silný vítr a tak to na kopci vypadalo docela zajímavě. Uvítal mě tam Jarda Frýdek společně s Naďou. Dali jsme se do řeči a tak jsem zapomněl i vysílat, i když vzhledem k docela silnému rušení se to ani nedalo. za chvíli to tam pomalu vypadalo jako na nějakém malém CB srazu. Přijel tam ještě Eda Vsetín, Karel troják a další. A jak jsem se dozvěděl, tak den před tím tam byl Syčák Ostrava-Dubina a Staroch Ostrava-Zábřeh. Mimo to tam Syčák nadělal pár fotek a ty Vám samozřejmě dávám k nahlédnutí v sekci Galerie.

     Okolo jedenácté jsem se rozhodl, že již pojedu zpět do Valmezu (Valašského Meziříčí), aby náhodou Kalamity příliš dlouho nečekal pro případ že už bude mít vše vyřízené. Ale po cestě mi zazvonil mobil a hned mi bylo jasné že mám ještě dvě hodiny čas. Na Bludný to už nemělo cenu se vracet a tak jsem vyrazil k obci Malá Lhota. Ta se nachází na silnici mezi Valašským Meziříčím - Podlesí a Bystřičkou. Odhadovaná nadmořská výšky byla okolo 700m n.m. . Tam jsem si zavolal na Mirdu z Příbora a ozval se mi tam i Ježek Vsetín, kterého na kolečku normálně slyším jedničkovým rádiem nebo vůbec. No a okolo třinácté jsem to vše zabalil a pustil to z kopce přímo do Valmezu. Původně to měla být taková malá expedice, ale už předem zmiňované rušení to vše zkazilo tak to byla alespoň taková akce, koho najdeš s tím si promluv.

     Snad příště, ale jestli to bude ještě letos to je ve hvězdách.

Pětileté výročí trvání Kolečka Ponocování

Dne 14. září proběhlo vysílání kolečka ponocování speciál v rámci pětiletého výročí vzniku a tříletého znovuobnovení vysílání. Kóta která padla v návrhu byl opět Kubánkov 661 m.n.m. v lokátoru JN99DP.

   Na kopec jsme přijeli okolo 20.-té hodiny ve složení Kalamity Jane Studénka, Jindra sever Kopřivnice a já (DJ Quick Studénka).Po rozbalení antény a stožáru, který říká pane Mirdovi Příbor, jsme přesně ve 20:30 zahájili na našem kolečkovém kanále EXPEDICI PONOCOVÁNÍ neboli KOLEČKO PONOCOVÁNÍ SPECIÁL.
   Rušení nám přálo, neboť se krátce po začátku vysílání začalo uklidňovat. Mikrofonu jsem se ze začátku chopil já a Jindra sever zase zapisovacích potřeb a deníku. Asi po 45 spojeních jsme si to zase vyměnili, i když chvíli zapisovala i Kalamity Jane. Krátce po půlnoci, kdy jsme už měli okolo 90-ti spojení musel už Jindra (po několika upozorněních) odcestovat na své domácí QTH. Kalamity Jane mi v autě usnula a já tedy vysílal sám.

   Počasí se ještě ke všemu začalo zhoršovat. Před jednou hodinou se rozpršelo a to docela silně. K tomu se ještě přidaly dva záblesky i se zvukovým projevem, které stačily k tomu, aby Kalamity Jane zavelela k odjezdu. To jsem odmítl, protože v průtrži mračen jsem nehodlal sundávat anténu. Naštěstí víc blesků v blízkosti nebylo a tak jsme pokračovali dál a to až do 2:30. To už přijel na kopec i Mirda Příbor, který mě pomohl balit celé vysílací stanoviště.
   Závěrem snad jen, že jsme nachytali 109 spojení. První byl Exa Ostrava-Výškovice a celé to uzavírala Viktorka Frenštát. Nejvzdálenější spojeni byla expedice Radegast z Horské kvildy na Šumavě (na 80% měli asi směrovku). Příští rok se takové akce budou určitě opakovat, takže se na na to budeme těšit.
A zde si můžete stáhnout pamětní list z této akce!

Expedice Mosty 2002

(Na požádání Milana42 sepsal Mirda Příbor a kopii zaslal mě. Tento článek je rovněž otištěn v říjnové Výzvě na kanále) Jsem trochu na rozpacích psát Milanovi 42 o tom, jak jsem byl s Milanem 42 na Lysé hoře, ale budiž...

     Všechno začalo tak nějak v Holicích. Přijel jsem tam přímo z dovolené, co se děje na CB jsem neměl ani potuchy a najednou rozprávím s Milanem 42, že by chtěl vyrazit na pouť mezi Holicemi a Donovaly, cestou se zastavit na pár kopcích a zahulákat do kraje i od jinud, než je normálně zvyklý. A že z úterý na středu 2/3 září plánoval Lysou horu. Domlouval v těchto končinách již s Lumírem Místek, a jestli se nechci přidat. Slovo dalo slovo, dvakrát jsem se přemlouvat nedal a v duchu jsem přemýšlel, jestli tato pro mne šílenost má šanci projít doma, v práci a podobně. Manželka naštěstí neprotestovala, v práci kupodivu souhlasili s mou středeční absencí a i když mi to ze začátku připadalo šílené, nic nestálo v cestě.
     V úterý Milan našel cestu do Příbora, našel domluvené místo setkání a již nic nestálo v cestě vydat se na kopec. Lumír Místek nakonec neměl to štěstí, z důvodu středečních komplikací nemohl být na kopci s námi,ale držel nám palce dole a bez jeho podpory by se tato akce neuskutečnila. Nakonec nás na kopec vyrazilo pět plus pes: Milan 42, já (Mirda Příbor), DJ Quick Studénka, Kalamity Jane Studénka, Míša Poruba (Ostrava) a za hlídací službu knírač Ben Poruba. Po krátké zastávce ve Frýdku-Místku jsme kolem dvacáté hodiny dorazili na Lysou horu, nejvyšší to horu Beskyd (loc. JN99FN, 1323 m/m). Před výjezdem nás trochu postrašilo počasí, ale katastrofické předpovědi se nevyplnily a déš' se nám oklikou vyhnul. V devět hodin stála anténa a rozjížděl se brejkostroj. Milan je pro sever Moravy přece jen poněkud vzácný, a tak si spousta CBčkářů nedala exkluzivní spojení utéct. A protože to nebyly dostihy, ale expedice ve volném ukecaném duchu, nikdo se nemusel cítit dotčen nedostatkem prostoru a myslím, že každý měl dostatek času pro vyjádření svých myšlenek a připomínek.
     Ve 22.00 usedl k expedičnímu mikrofonu DJ Quick Studénka, aby roztočil z dané kóty Kolečko Ponocování, které se v našich končinách točí mezi 22 a 23 hodinou vždy večer před pracovním dnem na kanále (lidsky řečeno obvykle od neděle do čtvrtku). Bohužel jsme se střetli s opakovačem, který jaksi "náhodou" vysílá ve stejný čas na stejném kanále na Slovenské straně (tímto bych chtěl přátele na Slovenské straně oficiálně poprosit a požádat, zda-li by s tím nešlo něco udělat, kolečko má v tomto čase na tomto kanále již pětiletou tradici).
     Po ukončení Ponocování již nic nebránilo lovit brejky blízké i vzdálené. Počasí se drželo, teplota se kupodivu celou noc udržela na 13.st., pouze nám vysíláni znepříjemňoval silný vítr, který se zvedl, Jinak pohoda. Nad ránem zhruba dvě hodiny spánku a hurá chytat nespavce. Vysílání bylo přerušeno pouze technickou přestávkou z důvodu východu slunce, který vážně stál za to a neznám krásnější kopec, ze kterého lze tento zázrak nového dne pozorovat lépe.
     Kolem 7.00 ráno se ozval Jarda Dobrá se zprávou, že má zálusk na cenu pro prvního návštěvníka (první návštěvník měl slíbeny poslední 2 dcl červeného vína:-) ). Bohužel Jarda zvolil zkratku, cestu si protáhl snad o několik desítek kilometrů a až do odjezdu nebyl na Lysé hoře spatřen.
     Tedy blíží se závěr, vysílání jsme ukončili kolem půl deváté a to ne proto, že by nebyli brejci, ale z ryze časových důvodů. Výhru pro návštěvu jsme neudali, proto jsme po cestě navštívili Naďu, kde jsme výměnou za zbytek červeného vína nafasovali čerstvou kávu, za kterou jsme (aspoň já) byli neskonale vděční. Definitivní zakončení udělal improvizovaný oběd a následovalo předání Milana 42 do spárů dalšího expedičního týmu.
     Děkuji tímto všem, kteří měli tu trpělivost a vydrželi, přišli se na expedici Mosty na Lysé hoře nabrejkovat a těším se na další spojení z dalších kopců.

Kolečko Ponocování s Expedicí Mosty na Lysé Hoře.

Ve dnech 3. - 4. září se odehrála snad zatím nejzajímavější akce tohoto roku. V neděli 1. září mě Mirda Příbor dotazoval, zda nemám zájem vysílat kolečko z Lysé Hory. Vše souviselo s akcí kterou započal v Holicích na srazu Milan 42 z Hradce Králové (vydavatel časopisu VÝZVA NA KANÁLE). Jednalo se o sérii expedičních vysílání jednoduchým názvem MOST.

     Takže ve stručnosti se jednalo o expediční propojení mezinárodních CB srazů v Holicíh a Donovalech. Mezi vysílací kóty patřily tyto: 30. 8. Holice, 1. 9. Lázek, 2. 9. Bludný(s výpomocí expedičních týmů Pohoda a Odysseus), 3. 9. Lysá Hora (s výpomocí expedice Ještěr a Kolečka Ponocování), 4. 9. Velký Javorník (s výpomocí Jordána Loučka a Pavlem Závišice), 5. 9. Martinské hole (s výpomocí Janko tatra Martin), 6. 9. Donovaly (s týmem SCBR).
     No a Lysá hora padla původně na Lumíra z Místku. Vzhledem k tomu, že Lumír bohužel nemohl tak celá tato akce padla na Bedra Mirdy. A tak ho napadlo, proč nespojit tuto velice zajímavou akci právě s kolečkem Ponocování. Vše se pochopitelně sjednávalo během dvou dnů a konečný verdikt o snad úspěšné akci padl v pondělí (2. 9.) večer. Po zajištění si dovolené na středu mohlo vše vypuknout. Vše také záviselo na tom kdy se Mirda a taky já vrátíme z práce. Původní plán, že okolo 18-té hodiny vyjedeme z Příbora se trochu posunul (cca 45min.), ale vše jinak pokračovalo jak mělo. Já vzal anténu sirtel 5/8 a stanici allamat 296, Milan 42 náhradní anténu 1/2, která byla jeho cestovní do vlaku a Mirda Baterie, stožár 6m a kabel. Do auta se s námi přidaly ještě Míša Ostrava - Poruba a Kalamity Jane Studénka. Klasická akce kulový blesk...
     Nakonec vše dopadlo dobře. Milan 42 se dostal do Příbora, kde našel Mirdu, který dorazil s Míšou, posléze dorazil DJ Quick + Kalamity, našlapali jsme věci do expedičního vozidla a slavnostně s již zmíněným zpožděním vyrazili. Krátká zastávka ve Frýdku-Místku a hurá na kótu. Na Ve 21.00 konečně stála anténa, žádný časový rekord ve stavění nepadl, ale není důležitá rychlost, ale důkladnost - Lysá je Lysá. Jen tak mezi řečí: důkladnost se vyplatila, v noci fučelo, až to pěkné nebylo, ale anténa vydržela. Takže v devět večer se roztočil brejkostroj ústy Milana 42, ve 22.00 vystřídal Quick, aby z Lysé hory potáhnul kolečko a ve 23.00 již pokračoval Milan 42. To již venku bylo chladno, a i když teplota 13 stupňů může být příjemná, ve chvíli, kdy není možno stát čelem proti větru nám připadalo jako o 10 stupňů méně. Slečny zalezly do stanu a nevystrčily nos až do rána. Mezitím na operátorském stanovišti se střídali brejci i operátoři, vše fungovalo tak, jak se na správnou expedici sluší a patří, abychom kolem 2.30 na krátkou chvíli zdřímnuli a honem chytat ranní ptáčata na pásmu.
     Ráno se začalo vysílat krátce po čtvrté a to se protáhlo do 8.30, kdy jsme začali balit. Cestou do civilizace návštěva u Nadi v zaměstnání, hupkydupky vrátit Lumírovi zapůjčené věci a směr Příbor.
     Vše dobře dopadlo, akce kulový plesk dobře dopadla, všichni zúčastnění přežili a proto hurá zase příště na kopec a Milane nashledanou nebo alespoň někdy na slyšenou.
     Sepsal DJ Quick s pomocí Mirdy Příbor

Z historie Ponocování

1. září 2002 - Proběhlo opět několik portablových koleček, tak bych alespoň stručně něco napsal. Vzhledem k mé docela slušné zapomnětlivosti a množství portablových vysílání, si už ani nepamatuji přesné datumy.

Jen některé z nich:
8. 8. Hájovský vršek (z počátku DX-ově zarušené pásmo až k 9S a počet spojení 24),
19. 8. opět Kubánkov (661 m.n.m., rušení 0 - 3S a20 spojení),
22. 8. Pohoř v oderských vrších (cca okolo 500 m.n.m. rušení 2 -4S a 26 spojení),
25. 8. Veselský kopec (Oderské vrchy cca 550 m.n.m. rušení okolo 3S a 25 spojení.).
   Samozřejmě, že většina akcí se neobešla bez pomoci Mirdy z Příbora, který jakožto vlastník 6-timetrového stožáru a udatný stavitel tohoto zařízení nemohl chybět. Samozřejmě pokud mu to čas dovoloval. Mimo jiné se akcí zúčastnili i Junior Studénka a Kalamity Jane Studénka.

Z historie Ponocování 2

8. srpna 2002 - Včera jsme měli kolečko na zatím nejvyšším místě, a to na kótě Kubánkov 661 m.n.m.. Kóta se nachází v palkovických hůrkách mezi Příborem a Frýdkem - Místkem. Lokátor JN99DP.

   Akce byla opět formy Kulový blesk, ale tentokrát se projevila úžasná pohodlnost účastníků. Na kopec dojeli tři vozidla, ve kterých vyjelo na kopec pouhých 5 lidí (což je 1,67 člověka na auto :o)).
   Samotné vysílání se vydařilo i přes silný vítr. Účastníků se dostavil dostatečný počet. Zapisování při svitu Quickovy "baterečečky" nebylo sice to pravé ořechové, ale povedlo se... Bourání stožáru s anténou bylo za světel naší škodověnky.
   A cesta domů byla pohodová, s krátkou zastávkou pro benzín. A pak jsme s Permoníkem v našem autíčku sledovali Quicka do doby, než odbočil domů. Kolem půl jedné ráno jsme všichni byli u svých postýlek.
   Ještě seznam účastníků a hotovo: DJ Quick Studénka, Junior Studénka, Permoník Studénka, Mirda Příbor a nakonec všeználek Vojta Hájov.

Z historie Ponocování 3

25. července 2002 - Další a před dovolenkové kolečko na kopci bylo dne 25. 7. v oderských vrších na kopci Pohoř. Je to kóta mezi Suchdolem nad Odrou a Odrami.

Na toto místo jsem vyrazil s Tomášem Studénka. Počasí bylo poprvé všelijaké. S přeháňkami a to někdy docela vydatnými. Ale i tak to ještě nebylo nejhorší. Přeci jen v autě neprší (tedy pokud nemáte kabriolet s pokaženým zatahováním střechy). I zde proběhlo téměř hladce vše a taky zde padnul návrh o kolečku speciál nějakou sobotu z nějakého kopce(možná i pátek).

Z historie Ponocování 4

22. července 2002 - Vyrazil jsem směrem Bílovec a odtud jsem pokračoval směrem na Opavu přes vesnici Tísek, Výškovice, kde jsem odbočil směrem na Slatinu. Právě silnice mezi Výškovicema a Slatinou protíná jeden z výškových bodů okolo 450 m.n.m.. Našel jsem si odbočku do pole a tam jsem se tzv. uhnízdil.

Vzhledem k tomu, že jsem byl tentokráte sám a nemám ještě hotový svůj stožár(ostuda :-)), tak jsem měl jen jednu trubku z budoucího stožáru a proto mi stavba antény netrvala tak dlouho. Po 12-ti minutách nebylo co dělat. A tak jsem se pohodlně usadil, a z termosky popíjel kafčo. Ve dvaadvacet jsem začal kolečko abychom ho asi okolo 23:18 hodin ukončil za stavu 28 účastníků.

Z historie kolečka

17. července 2002 - Jedna s hlavních naplánovaných věcí bylo zopakovat vysílání nad Děrným. Na toto místo jsme vyrazili tedy opět a to dne 17. 7. abychom vyzkoušeli moji 5/8, protože jsem ji tzv. z restauroval.

A tak když jsme se domluvili a vyrazili opět na místo, kde jsme se ještě zastavili v samotném Děrném u Taty Mirka z Ostravy - Poruby abychom mu odebrali pár šroubků na mé radiály, bylo nás na kopci opět docela dost. Nehledě k tomu že nás tam čekalo překvapení v podobě CBčkáře z Fulneku a to Ericha (vlkodlaka) na babetě. Bylo nás tedy na kopci opět docela dost a to: DJ Quick Studénka, Kalamity Jane Studénka, Mirda Příbor, Lenka Příbor, Junior Studénka, Tata Mirek Ostrava - Poruba, Míša Ostrava - Poruba.

Co bylo na oslavu 5. let Kolečka Ponocování?

Ve 30. týdnu roku 2002 slaví kolečko Ponocování 5 let od svého vzniku. Další vývoj ještě neznám, ale je z cela jisté, že budeme vyrážet na portably a zvýšíme tak dosah kolečka na Moravě alespoň některé dny.

   Některé tyto akce již proběhly, snad i úspěšně. První se konala 10. 7. na vyvýšeném místě mezi Studénkou a Bílovcem (respektive přímo na Bílovcem). Akce (tzv. KULOVÝ BLESK) byla zorganizována narychlo. Tento nápad se mi zrodil asi v 20:30hod. Kolem 21:10 jsem houknul na Mirdu z Příboru,zdali se nechce této výjimečné akce :-) zúčastnit a tak přesně ve 21:59 jsem zapojil konektor antény do stanice a mohlo začít vysílání. Nutno podotknout, že anténu, kterou jsem použil, jsem do té doby neměl odzkoušenou, natož abych tušil v jakém je stavu. Ukázalo se, že není taková jak se původně zdálo, i přesto jsme z ní kolečko odvysílali. Poznámka na okraj: anténu jsme stavěli na 6ti metrový stožár, patřící právě Mirdovi z Příboru.
   Po tomto vysílání jsme s Mirdou probrali možnosti dalších míst vhodných k odvysílání kolečka. A tak jsem druhý den (11. 7.)opět zavelel a vydali jsme se na další místo. Tentokrát byl jako cíl určen na kopec, který se nachází v Oderských vrších nad městem Fulnek. V místní části Děrné jsme na co možná nejvyšším místě (cca 450 m. n. m.) rozložili stanoviště u cesty. Hodlali na tomto místě vyzkoušet čtvrtku anténu od Mirdy. V Děrném mají chalupu rodiče od Mirdy, takže jsme tam nebyli sami a celá vysílací sestava vypadala takto: DJ Quick Studénka, Mirda Příbor, Lenka Příbor, Tata Mirek Ostrava-Poruba, Bohunka Ostrava-Poruba a Míša Ostrava-Poruba. Po postavení antény jsme vyhledali na pásmu pár obětavců, vyzkoušeli na nich naše zařízení. Zavolali jsme i na 2.-ho vedoucího kolečka(Jindru z Kopřivnice) a porovnávali Mirdovu čtvrtku s mojí mobilní 7/8-nou. Ve 22:00 jsme zahájili vysílání. Rušení nám přálo, protože se pohybovalo jen okolo 1S, ale počet účastníků nějak nevzrostl. To bylo sice škoda, ale stálo to zato. Když už jsme byli sbalení a pomalu i na odjezdu, tak nás ještě kontrolovala Policie ČR, protože přeci jen tři auta u cesty v poli a kolem trochu živo se vymykalo standardům.
   To byly první dvě akce a další se chystají a to včetně našeho narozeninového týdne. Zatím mámě ještě v plánu jednou zopakovat Děrné a v oderských vrších navštívit i Veselský kopec, ze kterého by to mělo být otevřeno jak na Ostravu tak i směrem na Přerov a Prostějov. Dalším adeptem je ještě kopec s docela zajímavým názvem PUNTÍK. Tento se nachází nad obci Rybí (mezi Kopřivnicí a Novým Jičínem) s nadmořskou výškou okolo 500 m. n. m. . Případné infa z těchto portablů určitě na stránkách přinesu. Tak doufám na slyšenou na některém z těchto kopců.

Z historie Ponocování

21. dubna 2002 - Kolečko se chystá na dvě větší akce. Jednou z nich je II. ročník CB srazu na Ondřejníku, kde se budu zúčastňovat v organizačním týmu, a samozřejmě se tam chystám udělat i menší propagaci a tou druhou akcí je Expedice Ještěr, která bude soutěžit o pohár ČAK CB z Lysé hory. Hlavními aktéry Jsou Vojta Hájov, Lumír Frýdek - Místek a Mirda Příbor. Toto vysílání se uskuteční ve dnech 18. - 19. května.

Historie Ponocování v roce 2001

Tato historije již byla psána průběžně na stránky takže tam napsán o i datum vzniku určité informace.

4. listopadu - Takže jsme v zimním čase, což je pro vysílání kolečka pozitivní, neb se nám tím pádem rušení oddálilo o hodinu a pásmo teď bývá zarušeno jen výjimečně. Taky jsem si konečně udělal trochu času na stránky a tak zde přibylo pár fotek a taky hlavně aktualizace účasti!!!
11. října - V pondělí 1. října pokračuje uklidňování CB pásma, ale dokonce jsme zaznamenali rekordní účast od opětovného vysílání (tj. od 6. září 1999) a to až 32 účastníků i přes pozdní noční hodinu. Doufám, že na nás nezapomenete a že se budete i nadále ozývat.
27. září - Vypadá to, že se nám konečně pásmo CB začíná uklidňovat a kolečko se nyní provozuje daleko lépe než o prázdninách. Zatím stoupá i počet účastníků na kanále tak doufám, že to vydrží a že se ozvou všichni co budou chtít.
11. července - Mám po dovolené a času málo, takže se trochu zdržujou informace o účasti, ale snažím se na nich pracovat tak snad již brzy. 18. června - rušení je tady pořád, a já jsem změnil vysílací QTH na daleko lepší. Doufám, že se to projeví i na zvýšené účasti a to i přes ono zmiňované (vz)rušení?!?!?!
27. května - tentokrát už týden řádí šílené rušení, takže toho moc slyšet není a doufáme že se to již brzy zlepší. Jinak potom nevím, nevím.
22. dubna - začíná být pozitivní účast na kolečku. Průměrná účast stoupá úspěšně na průměr okolo 20 denně. To nás samozřejmě těší a doufáme že nám zachováte přízeň. V tomto roce se budeme dále věnovat kolečku a hlavně i jeho stránkám.

Historie Ponocování v roce 2000

 V tomto roce došlo k několika větším změnám, které se přímo na kolečku ponocování nevyskytly. Jednou z nich bylo to, že jsem si pořídil konečně počítač a posléze i internet.
   Bylo mi ihned jasné, že toho musím využít na kolečku, jen jsem neměl kromě microsofťáckého exelu k dispozici nic závratného. Po rozhození sítí na pásmu se mi ozval Franta hokej z Frýdku, že na jeho kolečku Cestička okolo Frýdku používá nějaký software pro CB. Byl to v podstatě software pro databázi volaček, která se dala použít na kolečko. Po zkušebním měsíčním provozu jsem začal zapisovat veškerou účast do počítače (květen).
   Někdy koncem jara vznikl nápad s internetovými stránkami našeho kolečka a tak jsme se s Juniorem postupně domlouvali co s tím, až vzniklo to co teď postupně sledujete. A tak někdy k podzimku (datum už si nepamatuji) jsme poprvé zveřejnili adresu našich WEB stránek.
   Samozřejmě jak běžel čas tak, jsme nějakým způsobem tyto stránky měnili do podoby, která se doufám povedla. S tímto časem jsem zjišťoval, že software, který používám je nedostačující a tak jsem se začal poohlížet po nějakém dalším a lepším. Podařilo se nám (tedy Juniorovi) sehnat Lojzu Albrechtičky, který nám byl ochoten něco zpitvořit a tak vznikl program určený výhradně pro potřeby kolečka ponocování.

Historie Ponocování 1999

Dne 6. září začalo opět vysílat kolečko Ponocování. Čas opět od 22 hodin do 23 hodiny. Bohužel z nehoršího možného QTH ve Studénce. Tentokrát ve složení: 1.vedoucí DJ Quick Studénka, 2.vedoucí Junior Studénka a v polovině září jsme vytvořili i funkci Externí spolupracovník, do které byl zvolen Jindra sever Kopřivnice.
   Koncem září odcestoval Junior do Brna na koleje a tak jsme na to zůstali s Jindrou, z kterého se stal zástupce, sami dva. Z kolečka Ponocování se také stalo i kolečko tzv. MURPHYHO ZÁKONŮ. Vznikla i nová znělka, kterou jsem nejprve namixoval opět ručně. Bohužel takových návštěv jako v předchozích letech jsme se nedočkali.
   DJ Quick Studénka
   Tady bych si dovolil uvést názor Juniora:
Myslím, že snížení počtu účastníků na Kolečku způsobili nejméně dva důvody. Tím prvním je všeobecné rušení a DXy, které často z kolečka s širokým záběrem dělají pouze lokální popovídání pro nejsilnější stanice. A druhý důvod je úpadek zájmů o CB, mnoho lidí nemá kvůli svým soukromým problémům náladu usednou večer ke staničce a popovídat si s kamarády, mnozí byli kvůli existenčním problémům nuceni vybavení dokonce prodat... Což je velká škoda pro všechny... Kolečko žije... !
   Junior Studénka

Historie Ponocování v roce 1998

 Po novém roce, jsem posunul začátek na 21.30 hodin s tím, že konec zůstal beze změn. Taky došlo k omezení vysílacích dnů. První vysílací den byla neděle večer a poslední ve čtvrtek večer. Pro upřesnění vždy večer před pracovním dnem. ( Toto vysílací schéma vydrželo dodnes). Také jsem se snažil trochu zpestřit kolečko vtipy a kdoví čím ještě. Pomalu se začal angažovat ve spolupráci i Junior Studénka se sestrou Světluškou. Tím byli na světě další zástupci.
   Jednou, když jsem si vzal volno, tak Junior kvůli nedostatku "brejků" vyzýval poslouchající alespoň ke hře na letový provoz. O co se jednalo?? Junior ze svého pokoje "udělal" řídící věž letového provozu a vyzýval "brejky"-letadla k přistání na Mezinárodním letišti ve Studénce. Tento pokus se vydařil, neboť se v některých chvílích chystalo k "přistání" až několik letadel. Zábava to byla skvělá, měli jsme i dokonce "krizové" situace s pokaženými "letadly". Všichni se dobře pobavili i po tom co čas obvykle vyhrazený Kolečku vypršel. Tuto zábavu jsme několikrát zopakovali i s více "řídícími středisky", ale jak se Junior nechal slyšet poprvé to bylo nejlepší...
   Menší výpadky začaly okolo března, kdy jsem změnil QTH. Nějakou dobu trvalo než jsem namontoval anténu na střechu domu, kde jsem se nastěhoval. Myška to s ostatníma zvládla dobře. Během jara se čas opět posunul na 22. hodinu. Začátkem prázdnin začaly opět výpadky z důvodu dovolené a začátkem srpna jsem vysílání kolečka ponocování přerušil na neurčito z vážných osobních důvodu.

Historie a vznik Ponocování v roce 1997

Kolečko Ponocování vzniklo koncem července v roce 1997 po vzoru tehdejšího vysílání kolečka Večerka Morava na 27. kanále, které vedl Komodor Kopřivnice (proslulo odporem Komodora opustit "27" kvůli tomu, že tam měli polské stanice vyvolávací kanál a to bylo příčinou stížnosti na něj na stránkách "Výzva na kanále").

   Kolečko ponocování vzniklo koncem července v roce 1997 po vzoru tehdejšího vysílání kolečka Večerka Morava na 27. kanále, které vedl Komodor Kopřivnice (proslulo odporem Komodora opustit "27" kvůli tomu, že tam měli polské stanice vyvolávací kanál a to bylo příčinou stížnosti na něj na stránkách "Výzva na kanále").
   Toto kolečko spackali dohromady DJ Quick Studénka (Radek Albrechtičky) a Martin Morava Studénka, který ovšem po 3 dnech vše vzdal. (Snad očekával, že tam bude mít plno hned od začátku...). Čas vysílání byl stanoven v návaznosti na vzorové kolečko, které končilo ve 22.00. Pak začínalo Ponocování vysílat na 30. kanále, který byl v den prvního vysílání nejčistší a už nám to zůstalo. Seznam účastníků se pomalu rozrůstal. Začal jsem jej zpracovávat v počítači v programu Excel. Do tabulky, kterou jsem si vytvořil, začaly zapadat první zápisy v podobě modrých teček, které jsem pojmenoval "BLAUPUNKT". Taky vznikla první znělka, kterou jsem vytvořil ještě ručně, pomocí CD přehrávačů a mixpultu. Znělka měla úspěch, a mnozí čekávali na kanále už pár minut před 22 hodinou, aby ji nepropásli. Tehda se vysílalo ještě denně a musím uznat, že to dávalo pořádně zabrat. Někdy okolo září se zrodil nápad druhého vedoucího, (protože ve dvou se to lépe táhne). Jednohlasně jsem zvolil do této funkce Myšku Miky (Frýdek Místek), která neměla nic proti. A už jsme byli dva... Účast se pomalu, ale jistě zvedala, takže průměr byl denně cca 24 - 27 účastníků. Rekord byl něco málo přes 40.
   Dne 24. 12. 1997 došlo k jedné zajímavosti a hlavně ke zpestření tohoto vysílání. Po domluvě s Komodorem Kopřivnice jsme spojili vysílání Večerky Morava a Ponocování do jednoho velkého kolečka, které začalo ve 21 hodin na kanále 31. Vedoucí tohoto vysílání byli: Komodor Kopřivnice, DJ Quick Studénka a Myška Miky Frýdek. Po 22 hodině jsme se přeladili na kanál 30 a pokračovali na domácím až do 23 hodiny. Kolik bylo účastí ten den už přesně nevím, protože moje záznamy se bohužel někam zatoulaly, ale zcela určitě přesáhly číslo 60.

Vitejte na CB Penguin

V težkých bolestech, časových trápeních, rodí se zde pro Vás novy web pro uživatele, provozovatele a trápitele pasma CB, držte nam palce ať se nám daři a držime Vám palce, ať máte co číst.

Jak jsem se jiz zminoval a zkousel jsem anoncovat v novinkach, nejvetsi zasluhu ma Snek, bez něhoz by cb.penguin.cz nikdy nemohl existovat. Druhy, ale ne mensi dik patri memu bratrovi Vanousovi, jehoz clanky muzete pravidelne nachazet na www.penguin.cz. A hlavne diky penguinovi, ktery to ma vse na svych bedrech :-). Na vasi navstevu se tesi Mirda Pribor, DJ Quick Studenka a Junior Studenka.

Moravskoslezská Miss Ještěrka CB 2003

Dne 10. ledna se konal 4. ročník volby Moravskoslezská Miss Ještěrka CB 2003 v rámci pravidelného CB srazu v katolickém domě. Uskutečnilo se zde i vyhodnocení kolečka PONOCOVÁNÍ a kolečka cestička okolo Frýdku za rok 2002.