neděle 7. září 2003

Setkání na Hájově 22. - 24. srpna 2003

O předposledním srpnovém víkendu jsme se sešli na Hájovské louce u Vojty, kde jsme oslavili konec léta, nastávající tradici srpnových setkání a svatbu Vojtovy dcery.


Dlouho plánovaná akce vypukla již v pátek, na který padnul jeden den dovolené. Sraz v 8.00 jsem jako vždy svým příjezdem posunul na 8.20. Prologem se stalo stavění malého vojenského stanu, pod který by se hravě vešly tři až čtyři osobní auta. Drobeček zaměstnal hravě šest lidí. Sotva jsme dostavěli, objevil se Taťka Mirek a Míša, aby se přihlásili k další práci. Sice přijeli s křížkem po funuse, ale práce ještě bylo dost:-).

Přestěhovali jsme Vojtovi na louku polovinu domu, hlavně kuchyně, vystěhovali z hospody zapůjčené lavičky a stůl, vyvezli jsme stožár a anténu, kotle, bečku, gril, talíře a nevím co ještě a mohli jsme začít. Roztopili jsme pod kotlem a Vojtův brácha rozjel šestihodinový koncert zakončený super sqelým gulášem. A komu by se zdálo, co že to dělal tak dlouho, vězte, že cca 70 litrů se neuvaří za 45 minut... V mezičase započalo stavění Jindrovy superspeciální antény 5/8, na které bylo více radiál, než mám já prstů a to celé na Vojtův speciální stožár (kterého se bojím) zvící cca 14 metrů (tolik měl mít, ale až při bourání jsme zjistili, že se nám asi metr nevysunul...).

Stoly stojí stan a anténa taky, guláš bublá, pivo se točí, můžou se scházet hosté. Sešlo se nás nepočítaných: jako jeden z prvních dorazil Jindra Sever Kopřivnice,
již zmíněný Tata Mirek i s Míšou a Bohunkou, Komodor Kopřivnice (podroušen již při příchodu), Jarda Libhošť se ženou Eliškou, dorazila Naďa Frýdek a Jardou, moje drahá Lenka i s Katkou dorazivší v sobotu ze světa, Quick Studénka s Kalamity Jane, Pavel Závišice (neprozrazuji, ale ještě jednou gratuluji...), kompletní Vojtova rodina a spousta sousedů, které od vidění znám, ale vyjmenovat neumím. Honem jsem zapomněl na Lojzu z Huštýna a hlavního aktéra - VOJTU HÁJOV.

Kolem sedmé večerní je guláš hotov, vysílačka šustí a my jsme našli nového operátora: malého Vašíka z Hájova. Věk sice okolo deseti, ale kuráže za dva. Tímto se zároveň omlouváme všem, kdož by se cítil zmaten, či docela dotčen tím, co se z Hájova ozývalo. Napovídali jsme, seč jsme mohli, ale přece jen...:-). Vojtěch se nám bohužel odebral celkem brzy spát, a tak se bez jeho účasti odehrála zásadní akce večera: Jindra, jakožto majitel antény usoudil, že její stabilita jest vážně ohrožena výkyvy způsobenými závany větru a návrat do stabilní polohy neprobíhá úplně dle představ, jelikož ona stabilní poloha byla více méně odchýlena od svislé osy. O tak pod rouškou tmy v čase popůlnočním nastalo rovnání a převazování stožáru a tím celého anténního systému. Více hlav více ví, ale čeho je moc, toho je příliš. Až čtyři názory najednou na jednu anténu nutně musí zanechat následky, a ač nám to celé monstrum nespadlo, výsledek byl asi snad ještě horší, než když jsme začali. Závěr této akce byl v sobotu, a to jsme se s Vojtou přeli o svislici znova…

Akce pokračovala v sobotu, účast stále hojná, ale už mne vážně nenapadá, co by tak význačného stálo za zmínku. Všichni přežili ve zdraví, jediný poškozený byl malý knírač Ben, kterýžto provokoval Vojtova Šaryka tak, že byl málem překousnut vejpůl. Ale i v tomto případě se vše v dobré obrátilo a Ben je stále mezi námi.

Závěr byl stejně monstrózní, jako úvod. Při balení jsme ani netušili, kolikže krámů jsme tam vlastně vytahali a dosmýkali. Myslím si, že je na místě poděkování celé Vojtově rodině, protože při tom množství věcí na kopci ani nevím, jak to doma přežívali, z čeho doma jedli a pili a podobně:-)…

Nezbývá, než dodat: Za rok se těšíme zas, tentokrát již třetí ročník.

Žádné komentáře:

Okomentovat