čtvrtek 5. července 2012

Vysílání Tukanů z Jeseníků


Na začátku roku jsme si stanovili cíl, že zkusíme nalézt kótu ze které se ještě nevysílalo.
Jak jste již někteří poznali, naše expedice vyrazila na kopec za bodíky, tentokrát to byly Jeseníky, konkrétně kóta Vřesník v lokátoru JO80NB. Tři dny jsme si opět užili nádherné počasí a náladu.

Tradiční nakládka vybavení proběhla ve čtvrtek odpoledne u Vojty, nechyběla samozřejmě Jindrova dobrá jablkovice. Protože se předpokládala větší náročnost co se týče fyzické zátěže při přesunu zařízení na kopec, byl povolán šerpa  Jirka Dukla Kopřivnice. Svou úlohu tažného koně splnil více jak na sto procent a vrchol Vřesníku zdolal vicekrát než ostatní Tukani, klobouk smekáme.

Vyjížděli jsme v pátek okolo sedmé, zataženo a vydatně pršelo. Ale Vojta měl počasí zase zajištěno. Za Starým Jičínem se začalo vyjasňovat a sluníčko už nás neopustilo až do návratu domů.

Jindra se opět vyžíval v jízdě s karavanem, tentokrát ho policajti nestihli zastavit. Se mnou jel Vojta a Jarda. No a kluci to rozjeli hned jak se patří, láhvače padaly jeden za druhým a někde u Litovle při čurpauze tam někdo vytasil z báglu láhev laku na rakve Fernetu, no radši podrobnosti si domyslete...

Jak se tak blížíme k Loučné, Vojta velí vlevo, jedem navštívit Jardu Loučná. Jarda chce vařit kávu, ale to prý je zbytečná práce, jednodušší je nalívat slivovici do velkých. Loučíme se s Jardou a už jsme na kopečku.

Trošku nám situaci zkomplikovaly práce na opravě horní nádrže, na místě kde stavíme karavan byla hromada sutě a pásový bagr, o projíždějící Tatrovky taky nebyla nouze. Tak že jsme se museli trošku uskromnit a postavit se kousek dál. S Jindrou si dávám zaslouženého vychlazeného Radegasta a Jindra vybaluje překvapení dne, Zubrovka domácí výroby, super škoda, že jí nebylo více.

Je třeba něco zajíst, to je parketa Jardy, jeho suprovní pečený bůček nemá chybu. No chybí nám tam na tom kopci něco?

Chvilku se kecá a pak stavíme antény, bez problému vše jde hladce. Pomalu se chystá výbava do dvoukoláčku pro vrcholové družstvo, které vyráží jakmile se setmí. Vrcholu dosáhli v pohodě a vrátili se na noc do základního tábora, kde se ještě do pozdních hodin popíjel Modrý portugal.
A už je tu ráno, nádherný východ slunce, krásné modré nebe. Jindra je ve svém živlu fotí a fotí.
No a už je čas pro vrcholové družstvo aby znovu vyrazilo připravit si stanoviště. Jidra s Jirkou vyrážejí, jdu s nimi jim trošku pomoci, krásná procházka po jeleních stezkách.

Krásně to uběhlo, vše připraveno a Jarda začíná na PMR, je to slabší, ale později se to rozjelo.
Jindra vysílá, Vojta zapisuje CB, je to paráda, spojení za spojením.

Neděle kolem desáté končíme, balíme zase vše bez problémů. Akorát je tu průser, Jardovi došla jeho dvanáctka a tak při konzumaci desítky si pomáhá zaklínadlem "o jak jsi dobrý Radegaste!"
Jedeme domů, cesta v pohodě, v Lošticích je objížďka, ale Jindra to zná.
Kolem patnácté jsme doma živí a "zdraví".

Tukanové moc a moc děkují všem, kteří se nám ozvali jak na CB, tak na PMR. Těm, kteří nás slyšeli a spojení se nepovedlo, přejeme hodně štěstí třeba zase někdy příště. Ještě jednou dík a zachovejte nám přízeň.



 


Za TUKANY  Vojta Hájov, Jindra Sever Kopřivnice, Jarda Dobrá, Venca Hájov a nenahraditelný šerpa Jirka Dukla Kopřivnice 73.





 Zpracoval Venca Hájov foto Jindra a Jirka.