pátek 17. února 2012

Tukan na Malé Lhotě


Přátelé, kamarádi na CB.

Jak jste se již určitě dozvěděli a někteří i na vlastní stanici ověřili, Tukanové začínají opět žít.

V sobotu 29. ledna 2012 jsme vyjeli s Vojtou Hájov na kopeček Malá Lhota JN99AK nadmořské výšky kolem 645 metrů. Bylo to tak trošku z mé zvědavosti, jak to na takovém portejblu ve skutečnosti vypadá. Tomuto výjezdu však předcházela poctivá příprava, která se nakonec vyplatila. Vojta po večerech začal z před léty uloženého vybavení vyhánět pavouky a skřípějící rezavé součástky bylo třeba „rozchodit“. Toto se mu stopro povedlo, za což mu je velký dík.


Výjezd z domu byl po čtrnácté hodině. Počasí přálo, žádný silný mráz, jasno, slunečno, absolutně bezvětří.


Po příjezdu na kótu následovala podpora do jedné a druhé nohy, aby anténa zaujala po vztyčení tu nejoptimálnější polohu. To se povedlo včetně připojení stanice a ostatního příslušenství. Poté bylo třeba trochu rozhýbat jazyk a krátce po šestnácté hodině následovala po proskenování pásma první výzva na kanále č. 20. První spojení na sebe nenechalo dlouho čekat. Bylo v 16:30 hod. A to se ozval Láďa Frýdek. Kdybyste si mysleli, že jsem neměl ani trochu trému, tak se samozřejmě mýlíte. To se také projevilo na několika přebreptech a zaseknutích, takže kdo to slyšel, určitě se z chutí zasmál a já mám na co na svém prvním portejblu vzpomínat.


S postupem času a se setměním se to myslím dostalo do takové začátečnické normy a začala chodit spojeníčka jedno za druhým. Nejdelší bylo s Láďou Tři dvory/P Vysoká u Kutné hory a to v délce 211 km. Na další expedice jsme se přes veškerou snahu nemohli dobouchat. Podmínky nebyly asi nic moc, i když se jednu dobu zdálo, že to půjde. No nevadí. Každý den není posvícení, snad příště. Poslední spojení bylo zapsáno ve 21:50 hod. s Miluškou Mořkov, která nám popřála šťastnou cestu domů a hezkou dobrou noc. Celkem to hodilo do kupy 96 spojení .


Sbaleno bylo podstatně rychleji a po bezproblémovém dojezdu domů následoval stručný rozbor odpoledne u lahváče – čaje bylo na kopečku až moc – a štamprlky slivovice u Vojty v garáži.


Závěrem mi dovolte poděkovat všem za hezká spojení a budeme se na Vás těšit zase někdy příště odjinud z kopce.


Za Tukany zdraví Venca Hájov a Vojta Hájov.


Žádné komentáře:

Okomentovat