Silent Key - Vojta Hájov OK2VHD

Ahoj,

není moc chvil, kdy se těžko něco říká. Taková chvíle nastala v sobotu 18. března, kdy mě v zahraničí zastihla zpráva o Vojtovi.

Nestor vysílání na severní Moravě, motivátor, naháněč, tvůrce antén, prostě člověk, který se řídil heslem:"Dejte mi lidi a ten závod vyhrajeme!". Bohužel svůj poslední závod nevyhrál, byl to krátký sprint, který skončil tak, jak jsme si nepřáli.

Vojta nás dával dohromady pod volačkou expedice Tukan, zajišťoval nám podmínky pro účast v závodech, kdysi pomáhal organizovat různá setkání v Beskydech....

Věnujte mu prosím tichou vzpomínku.

Za sebe i Vojtovy kamarády

Standa-Junior

Nakonec jsme tu sezónu zavřeli....

Známosti z jednoho hobby se přenesly do dalšího. Ač se už moc nevysílá na CB, stále ladíme jiné kmitočty a hlavně se potkáváme s karavany.

Letos se opět obměnila základna karavanů a obytných aut, a tak se povedlo vykopnout společný výlet do Frenštátu pod Radhoštěm.

Na uzavírání karavanové sezóny dojely dvě jihomoravské posádky - Marmy a Faust a dvě severomoravské - Jindra Sever a Mirek Děrné. Já jsem kvůli rozšíření o nového člena rodiny vynechal přespání a navštívil jsem účastníky na pár hodin.

Dvě tři fotky pro inspiraci.

Záseka 2015 - 20. výroční setkání na Vysočině

Jak jsem na stránce avizoval, na setkání na Zásece jsme nakonec dorazili ve velmi hojném počtu. Doufám si tvrdit, že tak velkou návštěvu ze Severní Moravy Zdeněk Velmez na svém setkání neměl.

Letos se na setkání připravily dokonce 3 posádky, dvě z expedice Tučňák - Mirda Příbor, Jindra Sever Kopřivnice a za sólo osádku Mirek Děrné.

Jindra si na letošní rok připravil překvapení v podobě rozšíření ponorkové základny. Že netušíte, co to znamená?

Ponorka je karavan domácí výroby, stavěný podle původního návrh p. Wenzela.

 Vysmátý Junior Studénka - nepříliš častá grimasa v obličeji hih (fotka od Marmelády)

Ponorky byly postaveny do tradiční vozové hradby, mnohokráte již ověřené sestavy, mezi ně byl vestavěn jeden ze dvou pro nás slavných modrých přístřešků a zasedlo se k diskuzi.

 Ráno jsme se probudili do opravdu úžasného dne. Zdeněk si nemohl přát lepší počasí. Lidí bylo více než loni, těch co přespávali ještě více. Bramboráky opět skvělé, jen to pivo....jeho distribuce tradičně vázla u pípy. Je pravda, že provozovatelé již opakovaně obsluhu vyměnili, ale stále to není ono.

Po odpolední siestě proběhla malá, krátká ale o to intenzivnější diskuze na téma motorových kol, elektrokola zůstala v pozadí.

 Večer, než se rozpršelo, se podařilo zapálit oheň, opéci buřty a pak už nás vyhnal déšť.

Ochranu nám poskytla zastřešená terasa, na které jsme s Mirdou zkusili vybalit sladká dřeva a doufajíce, že ostatní svým zpěvem neobtěžujeme, jsme hráli až do půlnoci na kytary.

Protože jsem velmi brzy ráno musel odjet, tak netuším, jaký program se podařil v neděli. Pro mě to bylo příjemné setkání a doufám, že i v třeba komornějším duchu bude pokračovat i v dalších letech.

Záseka 2015 ... ano

Ahoj všem nahodným navštěvníkům,

i letos se chystáme na Záseku. Ač už na pásmu nejsme moc, tam bychom se pozdravit mohli! Co myslíte?

Záseka 2014

Je to pár let zpět, co jsem začal navštěvovat setkání na Vysočině - Záseku. Zděněk OK2VMJ pořádá pravidelná setkání s burzou již drahně let. Rovnou musím říct, že mu za to patří velký dík. Tento víkend skončil další ročník a i přes pomalinku uvadající zájem, se vydařil.

Já jsem již tradičně dorazil nejen z pracovních důvodů až pozdě večer. Zaparkoval jsem bydlík za vozovou polohradbu kamarádu a našel jsem je přímo u výčepu.

Letošní obsluha výčepu se velmí povedla :-) (Protože nás poctil návštěvou velký gurmán a hodnotitel Tomáš Mobil Roudnice, jsem zvědavý, zda se v jeho článku objeví komentář.) A případně jaký bude. Po letech s "rychlíkem" se holky hodně snažily a šlo jim to pěkně od ruky. (Kdo nebyl na předchozích setkáních asi neslyšel o našem kodovém označení výčepního, který nestíhal hasit naši žízeň)

Když jsme to zabalili kolem půlnoci, ja jsem pak zase propracoval celou noc, takže jsem se moc nevyspal.

Ráno mě vzbudil déšť a já si říkal, že to bude hodně nevydařený víkend, ale....

Vyčasilo se a ve slunečném počasí jsem zaregistroval vzácnou návštěvu: TMR a Jířa.

 

Jak jsem napsal, jsem zvědav na jejich hodnocení pohostinství a pohostinnosti. Tomáš zmínil úvahu o článku na klubovém serveru. 

Den probíhal celkem již tradičně - malá burza, známí prodejci ale hlavně - pro mě nejchutnější - bramboráky - přiznávám, že se na ně na Zásece vždy těším. Ani letos nezklamaly. Vyslovuji pochvalu do kuchyně!

 Pohled na kemp/blešák - je vidět, že když jsem fotil, tak tam moc lidí nebylo.

Provozovatel nebo nájemce střediska zainvestoval a vznikla velmi příjemná terasa.

 Foceno od stánku taky tradičního návštěvníka Petra Špíny - z skleníkové místnosti.

Odpolední pohled na hlavní budovu, před kterou zaujali pozici Českolipáci, přímo vedle mého oblíbeného grilu.

Následně se pánové odebrali ladit dvoumetr, což u TMR je na pováženou ;-)

 

Neodolal jsem a zdokumentoval. Velká omluva pánové, ale nešlo to nenafotit.

Během odpoledne se stálo se a povídalo, tady Dstar skupinka, které plynule přešla do hasičské problematiky.

Klub karavanistů a geokačerů

Nakonec došlo i na ladění a měření antén

Matoni kontroluje Jířu při testování KV antény od Juniora (Děkuji Jířo). 

Jířa testoval antény na novém přibližovadle TMR, pod magnetem byl čistý kapesníček...

 

Večer se zapálil oheň, opekly špekáčky a sedělo se u ohně až do půlnoci.

Mě bohužel celý víkend obtěžovala pracovní pohotovost, takže mnoho příjemných povídání jsem musel přerušit a věnovat se práci.

Poslední fotky už z neděle, když už i u ohně zaveleli dobrou noc. 

Neděle byla ve znamení rychlého úprku naší party, neboť nás s Marmym čekala návštěva u Igora. Dostali jsme vynikající oběd a zákusek a strávili jsme skvělé 3 hodiny povídání o karavanech a vysílání. Takže velmi velké a upřímné poděkování a dodatečné gratulace oslavenci Igorovi a jeho paní Daně.

A to je vše, víkend utekl jako voda a ráno už zase do práce hih

Otevření Sezóny na Zárazu

Jako každý rok jsme i letos vyrazili na kopec otevřít vysílací a karavanovou sezónu. Jezdíme již tradičně na snad poslední divoké místo, kde se dá rozdělat oheň, posedět a zůstat celý víkend.

Pravidelnými organizátory těchto zahájení jsou Marmeláda s Faustem.

Počet návštěvníků se rok od roku liší, jednou je nás tam víc, než by se pomalu na kopec vešlo. A jindy je nás poskrovnu. Letošní ročník byl ten druhý případ. Kromě zahajovatelů Dodóna a Bubeníka dojel ještě Broněk.

V noci byla ještě pořádná zima, jak je vidět z nočního focení LED pásku:

Nicméně, každý si poradil. Ať si přitopil plynem nebo naftou, tak nám všem bylo nakonec celkem teplo.

Druhý den se počasí vybarvilo do nádherna

 

Uvítali jsme během dne pouze dvě návštěvy. Nejdříve dorazil "rosnička" Milan s manželkou, který si u nás udělal zastávku na geokačeřím výletě. Později odpoledne dorazil ještě David s rodinkou, ten se vracel ze svého radioamatérského SOTA výletu. 

Mě v noci postihla pracovní pohotovost, ale můj cestovní kancl si s tím poradil:

 

Sezónu jsme krásně otevřeli a nezbývá doufat, že se nám podaří se potkat častěji.

 

Setkani na Harbechu II.

Po predchozim clanku pridavam jeste video z prijezdu. Natoceno palubni kamerou, bez zvuku:

Éter bez hranic 2013

Po přestávce, zběžně okomentované v předchozím článku, jsem se letos rozhodl rozdat body v EBH. Po dohodě s nejvyšším Tukanem Vojtou, jsem jako člen tukaní skupiny dostal svolení použít volací znak Matadorů.

Protože se víkend sešel i s tradičním Otvíráním karavanové sezóny, rozhodl jsem se vysílat přímo z "bečkodromu" (lokální název, nezaznamenaný do map, známý pouze místními :-) ). Po páteční prověrce terénních vlastností různých zúčastněných vozidel a posezení u táboráku jsem ráno přeparkoval na vyšší místo a jal se stavět anténu.

Protože jsem vybavení nechal zapadat dvouletým prachem, nebylo vůbec jisté, co jsem nakonec na kopec dovezl.

Ve spolupráci s Bubeníkem a Kolouškem jsme anténu postavili. Na CB prostě sirtelka 2000 ladí "automaticky". Závod jsem začal zlehka, kvůli průmyslovému rušení jsem se vrátil k oni a v průběhu večera chodil ke stanici rozdávat body.

Mým cílem nebylo vysílat od nevidím do nevidím, ale pouze těm, na které se dovolám ( a zkoušel jsem opravdu všechny slyšené) dát matadorský násobič.

Doufám, že těch 40 uznaných spojení pomohlo k lepšímu si užití závodu.

Více fotek na http://ok2spy.rajce.idnes.cz/2013-05-18-Otvirani_Sezony/

Mapa spojení vygenerovaná z deníku CL6 - před úpravou a kontrolou vyhlašovatelem soutěže:

Vzpomínání na rok 2011

Kalendář ukazuje již letopočet o dvě čísla vyšší. Píše se rok 2013. Proč se tedy vracím k roku 2011? Je to jednoduché, nemocenská mě připoutala doma, měl jsem čas a navíc se znovu objevila chuť vrátit se k záběrům, které vznikly při příležitosti Éteru bez hranic.

Od roku 2011 je pro mě EBH velmi citlivým tématem. Pravidelně procházím články na CBDX.cz a do dnešního dne osobně o EBH diskutuji s přáteli. Protože mám diametrálně názor na vše, co se kolem EBH od roku 2011 děje, v roce 2012 jsem se jej už neúčastnil a ani nekomentuji komentáře na jiných serverech.

Respektuji názory a "právo" vyhlašovatele soutěže na obsah pravidel, nepouštím se do diskuzí na stránkách CBDX, protože jsou to klubové stránky a reflektují názor klubu. Ani tímto příspěvkem se do dišputací pouštět nechci. Nicméně se dá očekávat, že se někdo může ozvat.

Proto pár myšlenek ve zkratce:
- od roku 2011 se už nejedná o EBH ale o Éter s hranicemi - pravidla vymyšlená Milanem 42 byly pozměněny a dle mého názoru k horšímu.
- Chci-li bojovat o vítězství z Moravy, musím do Čech nebo na Slovensko.
- možnosti na Moravě k navázání spojení delšího než 100km je výrazně složitější než jinde. Morava svou strukturou kopců nedává dobré možnosti pro dlouhá spojení, pouze pro krátká.
- pohledy ze západu na východ jsou odlišné než z východu na západ.

A dost myšlenek. Doufám, že video dá jasnou představu o tom, co jsme pro vítězství podnikli a jak se s námi pokaždé Dlouhé stráně loučí.

Příjemných 15min přeje Standa Brno.

Vysílání Tukanů z Jeseníků

Na začátku roku jsme si stanovili cíl, že zkusíme nalézt kótu ze které se ještě nevysílalo.

Jak jste již někteří poznali, naše expedice vyrazila na kopec za bodíky, tentokrát to byly Jeseníky, konkrétně kóta Vřesník v lokátoru JO80NB. Tři dny jsme si opět užili nádherné počasí a náladu.

Tradiční nakládka vybavení proběhla ve čtvrtek odpoledne u Vojty, nechyběla samozřejmě Jindrova dobrá jablkovice. Protože se předpokládala větší náročnost co se týče fyzické zátěže při přesunu zařízení na kopec, byl povolán šerpa  Jirka Dukla Kopřivnice. Svou úlohu tažného koně splnil více jak na sto procent a vrchol Vřesníku zdolal vicekrát než ostatní Tukani, klobouk smekáme.

Vyjížděli jsme v pátek okolo sedmé, zataženo a vydatně pršelo. Ale Vojta měl počasí zase zajištěno. Za Starým Jičínem se začalo vyjasňovat a sluníčko už nás neopustilo až do návratu domů.

Jindra se opět vyžíval v jízdě s karavanem, tentokrát ho policajti nestihli zastavit. Se mnou jel Vojta a Jarda. No a kluci to rozjeli hned jak se patří, láhvače padaly jeden za druhým a někde u Litovle při čurpauze tam někdo vytasil z báglu láhev laku na rakve Fernetu, no radši podrobnosti si domyslete...

Jak se tak blížíme k Loučné, Vojta velí vlevo, jedem navštívit Jardu Loučná. Jarda chce vařit kávu, ale to prý je zbytečná práce, jednodušší je nalívat slivovici do velkých. Loučíme se s Jardou a už jsme na kopečku.

Trošku nám situaci zkomplikovaly práce na opravě horní nádrže, na místě kde stavíme karavan byla hromada sutě a pásový bagr, o projíždějící Tatrovky taky nebyla nouze. Tak že jsme se museli trošku uskromnit a postavit se kousek dál. S Jindrou si dávám zaslouženého vychlazeného Radegasta a Jindra vybaluje překvapení dne, Zubrovka domácí výroby, super škoda, že jí nebylo více.

Je třeba něco zajíst, to je parketa Jardy, jeho suprovní pečený bůček nemá chybu. No chybí nám tam na tom kopci něco?

Chvilku se kecá a pak stavíme antény, bez problému vše jde hladce. Pomalu se chystá výbava do dvoukoláčku pro vrcholové družstvo, které vyráží jakmile se setmí. Vrcholu dosáhli v pohodě a vrátili se na noc do základního tábora, kde se ještě do pozdních hodin popíjel Modrý portugal.

A už je tu ráno, nádherný východ slunce, krásné modré nebe. Jindra je ve svém živlu fotí a fotí.

No a už je čas pro vrcholové družstvo aby znovu vyrazilo připravit si stanoviště. Jidra s Jirkou vyrážejí, jdu s nimi jim trošku pomoci, krásná procházka po jeleních stezkách.

Krásně to uběhlo, vše připraveno a Jarda začíná na PMR, je to slabší, ale později se to rozjelo.

Jindra vysílá, Vojta zapisuje CB, je to paráda, spojení za spojením.

Neděle kolem desáté končíme, balíme zase vše bez problémů. Akorát je tu průser, Jardovi došla jeho dvanáctka a tak při konzumaci desítky si pomáhá zaklínadlem "o jak jsi dobrý Radegaste!"

Jedeme domů, cesta v pohodě, v Lošticích je objížďka, ale Jindra to zná.

Kolem patnácté jsme doma živí a "zdraví".

Tukanové moc a moc děkují všem, kteří se nám ozvali jak na CB, tak na PMR. Těm, kteří nás slyšeli a spojení se nepovedlo, přejeme hodně štěstí třeba zase někdy příště. Ještě jednou dík a zachovejte nám přízeň.

 

 

Za TUKANY  Vojta Hájov, Jindra Sever Kopřivnice, Jarda Dobrá, Venca Hájov a nenahraditelný šerpa Jirka Dukla Kopřivnice 73.

 Zpracoval Venca Hájov foto Jindra a Jirka.