Silent Key - Vojta Hájov OK2VHD

Ahoj,

není moc chvil, kdy se těžko něco říká. Taková chvíle nastala v sobotu 18. března, kdy mě v zahraničí zastihla zpráva o Vojtovi.

Nestor vysílání na severní Moravě, motivátor, naháněč, tvůrce antén, prostě člověk, který se řídil heslem:"Dejte mi lidi a ten závod vyhrajeme!". Bohužel svůj poslední závod nevyhrál, byl to krátký sprint, který skončil tak, jak jsme si nepřáli.

Vojta nás dával dohromady pod volačkou expedice Tukan, zajišťoval nám podmínky pro účast v závodech, kdysi pomáhal organizovat různá setkání v Beskydech....

Věnujte mu prosím tichou vzpomínku.

Za sebe i Vojtovy kamarády

Standa-Junior

Nakonec jsme tu sezónu zavřeli....

Známosti z jednoho hobby se přenesly do dalšího. Ač se už moc nevysílá na CB, stále ladíme jiné kmitočty a hlavně se potkáváme s karavany.

Letos se opět obměnila základna karavanů a obytných aut, a tak se povedlo vykopnout společný výlet do Frenštátu pod Radhoštěm.

Na uzavírání karavanové sezóny dojely dvě jihomoravské posádky - Marmy a Faust a dvě severomoravské - Jindra Sever a Mirek Děrné. Já jsem kvůli rozšíření o nového člena rodiny vynechal přespání a navštívil jsem účastníky na pár hodin.

Dvě tři fotky pro inspiraci.

Záseka 2015 - 20. výroční setkání na Vysočině

Jak jsem na stránce avizoval, na setkání na Zásece jsme nakonec dorazili ve velmi hojném počtu. Doufám si tvrdit, že tak velkou návštěvu ze Severní Moravy Zdeněk Velmez na svém setkání neměl.

Letos se na setkání připravily dokonce 3 posádky, dvě z expedice Tučňák - Mirda Příbor, Jindra Sever Kopřivnice a za sólo osádku Mirek Děrné.

Jindra si na letošní rok připravil překvapení v podobě rozšíření ponorkové základny. Že netušíte, co to znamená?

Ponorka je karavan domácí výroby, stavěný podle původního návrh p. Wenzela.

 Vysmátý Junior Studénka - nepříliš častá grimasa v obličeji hih (fotka od Marmelády)

Ponorky byly postaveny do tradiční vozové hradby, mnohokráte již ověřené sestavy, mezi ně byl vestavěn jeden ze dvou pro nás slavných modrých přístřešků a zasedlo se k diskuzi.

 Ráno jsme se probudili do opravdu úžasného dne. Zdeněk si nemohl přát lepší počasí. Lidí bylo více než loni, těch co přespávali ještě více. Bramboráky opět skvělé, jen to pivo....jeho distribuce tradičně vázla u pípy. Je pravda, že provozovatelé již opakovaně obsluhu vyměnili, ale stále to není ono.

Po odpolední siestě proběhla malá, krátká ale o to intenzivnější diskuze na téma motorových kol, elektrokola zůstala v pozadí.

 Večer, než se rozpršelo, se podařilo zapálit oheň, opéci buřty a pak už nás vyhnal déšť.

Ochranu nám poskytla zastřešená terasa, na které jsme s Mirdou zkusili vybalit sladká dřeva a doufajíce, že ostatní svým zpěvem neobtěžujeme, jsme hráli až do půlnoci na kytary.

Protože jsem velmi brzy ráno musel odjet, tak netuším, jaký program se podařil v neděli. Pro mě to bylo příjemné setkání a doufám, že i v třeba komornějším duchu bude pokračovat i v dalších letech.