Velká Javorina - Tukanové srdečně zdraví všechny přátele éteru.

Jak nám ten čas letí. Z ničeho nic tu bylo 28. dubna a tedy poslední možnost vyjet na kopec.

Samozřejmě to bylo plánováno a avizováno v dostatečném časovém předstihu.

Cílem naší expedice byla Velká Javorina ve čtverci JN88UU.

Počet členů pro Javorinu se snížil o Jardu Dobrá, který měl doma přes víkend pout´ a proto proč by jezdil někde na kopec a pojídal nějaké polotovary, když se může v klidu doma cpát kachýnkou nebo husičkou se zelím a na to mlasknout nějaký ten čepovaný „ radík“. Jardo, nic ve zlém, ale trošku jsme ti záviděli.

 

Tak tedy jako tradičně Vojta připravil a překontroloval všechen materiál a v pátek odpoledne se nakládalo. Byla jedna menší změna, jako tažné vozidlo byl vylosován Jindrův rudý Chevrolet.

 

Já jsem se klukům omlouval, protože pátek odpoledne u mne byl již dávno obsazen, ale s vynaložením veškerých sil mi bylo dopřáno stihnout poslední minuty nakládky. Jindra nezklamal a samozřejmě byla degustačka plácačky – „byla dobrá.“ (poznámka autora)

V sobotu v 7.00. hod zacvakáváme karavan Jindrovi na tažné a než stačíme s Vojtou nastoupit do druhého auta, Jindra už byl ten tam. Krásně si tu jízdu s karavanem užíval. Cesta byla v pohodě, akorát někde za Luhačovicemi se Jindrovi zapletli do cesty dva takoví malí poldíci, ale nezdrželi ho dlouho a obešlo se to i bez další ztráty finanční hotovosti.

 

Asi kolem půl desáté jsme byli na kopci. V autě se to tak nezdálo, ale fouká tu vítr jako......

No nedá se nic dělat, do jedné, do druhé nohy, pak i do každé ruky, čvachtl lahváč a jde se stavět.

Byl to opravdu výkon hodný pochvaly. Kolem poledne vše stojí, máme přikurtován i karavan. Sirtelka má výkyvy, ne ne ne, na to se střízlivému dívá zle. Jedině Vojta nic neviděl, jelikož ztratil brýle. No tak chodíme a hledáme brýle jinak je to marné, přišli bychom o zapisovatele. A hle náhlý šťastný Vojtův výkřik přeruší vichřici. Radost netrvala dlouho. Brýle byly rozšlápnuté, ale naštěstí jen jedna nožička. To však bylo neštěstí, neboť kdykoliv opustil karavan, vždycky se vrátil bez brýlí, no prostě zážitek.

 

S prázdným žaludkem je to na nic, proto prostíráme. Jídla máme habaděj a dobrého, proto není možné, abychom to nepřežili v pohodě a ve zdraví. Jo teď by bodlo se natáhnout v karavanku a zadřímnout si. Nic takového! Je třeba zapojit stanici, noťas a další příslušenství.

Já si jdu taky ze srandy připravit do auta sešitek a tužku s úmyslem jen tak zahulákat na PMR.

Před půl druhou dávám první výzvu. Odpovídá Expedice Studna a pak následuje velký fofr se kterým jsem vůbec nepočítal. Chvílemi byly i tři stanice, takže jsem je musel prosit o strpeníčko. No co k tomu dodat, paráááda. No a potom večer to bylo opět super. Dík všem nočním ptákům, doufám, že se nikdo neurazí. Kluci v karavanu na CB už vypínali a pobírali se na pelech a mi se ještě ozval 22.54 Topas Olomouc a ukončil to 23.16 Mirek Bukovany. Ještě jednou všem díky za spojení na PMR.

Jindra s Vojtou taky nezaháleli a do té zhruba třiadvacáté hodiny něco do CB deníku napsali.

Zaléhalo se po celodenním výkonu dobře, ale přesto s obavou, aby to antény vydržely. Chvílemi byly poryvy větru tak silné, že to s karavanem cloumalo jako s papírovou lodičkou.

Něco po páté jsem se probudil. Antény stály, dá-li se to tak říct. Sirtelka byla ohnutá jako luk, vítr spíš zesiloval, než aby slábnul. Otočil jsem se a podřimoval, když mne probudil Vojta: „Nemáme anténu!“ Fakt že jo. Sirtelka se položila na svah a mírně změnila svůj tvar. No alespoň nám ušetřila námahu při sundávání dolů.

Kluci dojeli v pohodě dopolední vysílání na směrovku, ještě udělali kolem padesáti spojení.

Kolem desáté končíme, balíme, opatrně s karavanem popojíždíme pod kopec do závětří, kde ho bezpečně skládáme a jede se domů.

Cesta proběhla bez problémů, dojeli jsme dobře.

Přátelé, při čtení tohoto článku vás mohu ujistit, že veškerá zničená, či poškozená výstroj je již opravena. Vojta makal jako ďas. Díky. Také bych chtěl poděkovat Mirdovi za ochotu nám půjčit anténu a stožár na další výjezd. Mirdo dík, pošetři. Možná, že na Dlouhých Stráních nás zastihne námraza a bude to jasné.

Takže ještě jednou velký dík všem za spojenečka a Tukanové se těší na slyšenou 19. 5. 2012 z Dlouhých Strání. 7 3 Vojta Hájov, Jindra sever Kopřivnice, Venca Hájov.

Baťův kanál - parádní akce na sobotní den

V sobotu 5.5. v 10h opustila dvojice plavidel chráněnou Marinu ve Veselí nad Moravou a vyrazily na svou pouť po Baťově kanále.

Posádky obou lodí tvořili členové různých expedic - Tučňák Standa Brno, Evropáni Marmeláda Kunštát, Faust a Radek Ostrov, za brňáky Edison Brno. Samozřejmě, že nás doprovázely partnerky a děti.

Užili jsme si zábavu jak na jednotlivých lodích, tak drobné vodní bitvy mezi posádkami obou plavidel.

Projeli jsme několik zdymadel a užili si klesání a zdvihání lodí ve zdymadle.

Počasí bylo přesně podle předpovědi: propršelo nám celý den, přesně jak nám hlásilo radYo. Fotky přeci hovoří za vše :-)

Přítomnost vodníka ve Strážnici nás inspirovala k společnému obědu.

Vřele doporučuji vyzkoušet. My jsme se zdrželi na obědě ve Strážnici, a návrat od Výklopníku za Petrovem už byl pro nás adrenalinovou záležitosti, abychom stihli zdymadla na Moravě před 18h. Vše se nakonec povedlo, obě zdymadla jsme projeli přesně v 18h, pak už nás čekal pouze návrat do kempu s 45min zpoždením.

O zábavu na lodích se starali úplně všichni, takže bylo veselo po celou plavbu.

Pohled na přístaviště při návratu. Lodí je údajně dost, ale myslím, že během sezóny je vhodné si loď zabookovat.

Kdo jste vybaveni vlastním spacím příbytkem (stan, karavan, a pod) tak rozhodne doporučuji minikemp přímo v přístavu, za příjemných 280Kč jsme tam ve dvou stáli autem dvě noci. Záchody a sprcha uklizené, kemp sice malý ale pěkný.

Za všechny námořníky zdraví kpt. Morgan, známý též jako Standa Brno

Neděle se nesla v poklidu slunečného dne. Faust připravil pstruhy na grilu a po krátké siestě jsme vyrazili na kolech do Kunovic

 

Navštívili jsme místní muzeum. Cena za navštěvu již není tak lidová - 60Kč za osobu. Bohužel na mě místo zapůsobilo jako vrakoviště než muzeum. Až popovídání si s místním "průvodcem" vysvětlilo důvod aktuálního stavu. Bohužel to ponurost nálady pouze posílilo.

 

 

 K vidění jsou nejen výrobky kunovické fabriky, ale také vojenské stroje.

Závěr dne patřil neplánované ukázce nakládání lodě na vlek.

 

Všem účastníkům děkuji za příjemné dva dny ač bez velkého vysílání. Těším se na další taškařici.

Standa Brno

Síbíčkáři pomozte při akci parkinsoniků

Chystá se pátý výstup nemocných Parkinsonovou chorobou na Říp, na sobotu 14. dubna. Letos z popudu Společnosti Parkinson Slovácko obohatí tradiční výstup na vrchol Řípu o další výstupy na lokální vrcholy ve vzdálenějších regionech, zejména na Moravě a také na Slovensku. Vítáni budou i vzdálenější krajané z Klubu On-line a zcela samozřejmě i všichni neorganizovaní nemocní a příznivci odkudkoliv.  Památná hora Říp se stane základnou, odkud bychom se s pomocí telekomunikační či občanské radiové sítě rádi propojili a pozdravili se s ostatními „dobyvateli“ výšek. Proto prosím síbíčkáře o pomoc při této akci.

Dobrovolná pomoc síbíčkářů by se měla uskutečnit dopoledne 14. 4. od 9 (10) hodin do 13 hodin. Spočívala by v doprovodu parkinsoniků na kopec a ve vysílání. Šlo by o přenos úvodního projevu do éteru a zpětně zase přijmout zdravice z různých míst (nejen z Řípu).

Místa, kam se parkinsonici s doprovodem vydají, budou:

Čechy – Říp,
Ostrava – Lázně Klimkovice,
Olomouc – Sv.  Kopeček,
Brno – Špilberk,
Slovácko – Mikulčice

Uvítám účast hlavního CB operátora na uvedených místech Moravy a na Řípu. K vysílání se mohou přidat i další síbíčkáři s pozdravem a podpořit tak morálně parkinsoniky.

(Ještě se řeší Slovensko a Polsko. Co se týká Moravy, počítá se s tím, že centrum bude v Klimkovicích.)

Žádám o pomoc, prostřednictvím Mirky 42, CB klub Česká Lípa a další kluby i jednotlivce síbíčkáře z uvedených míst. Pokud se, přátelé, domníváte, že by bylo ve vašich silách realizovat tuto akci a pomoci tímto, nám parkinsonikům, dejte mi prosím vědět. Hlaste se i jednotlivci poblíž uvedených kopců. Podal bych vám další informace.

Jsem si vědom toho, že čas je velmi krátký, takže nelze ztratit ani jeden den.

Protože to bude jinak akce dosti medializovaná, tak je možno si při tom náležitě propagačně přihřát svoji polívčičku. Ještě podotýkám, že nejsou na tuto akci odnikud přislíbeny žádné finanční příspěvky!

Zdraví všechny a za případnou spolupráci děkuje

Sveta Majce, OK1VEY
(alias „Náčelník Holice“)
sveta.holice@gmail.com
na SKYPE    nacelnik471
na mobilu     606 202 647

Informace o jubilejním pátém výstupu nemocných na horu Říp, který se koná u příležitosti patnáctého Světového dne Parkinsonovy nemoci (11. dubna):

Po zahájení a přivítání účastníků v hostinci Rovné (14. dubna 2012) společně vyrazíme v 10.30 na výstup. Potřebné vyvezou terénní vozy až na vrchol. Okolo poledne na Řípu tradičně pozdraví účastníky výstupu kněz – parkinsonik – pan Václav Žďárský.

Cílem výstupu je především upozornit na každodenní problémy nemocných a jejich rodin, na nás, kteří jsme nuceni žít s touto, svými nezřídka zvláštními vnějšími projevy často stigmatizující, nemocí. Současně jde samozřejmě též o oblíbené společenské setkání. Kdo může, je vřele očekáván na Řípu, kdo nikoliv, nechť zvolí kopec bližší či nižší. (Pro někoho je legitimním vrcholem i postavit se vedle lůžka.)

Akci pořádá Společnost PARKINSON, o. s., http://parkinson-cz.net/forum3/